SNČJ
burýš m. (burýš, buryš, buriš)
1 hnědý kabát: ten burýž by aňi nedała ze sebe Valašsko 2 expr. prudký, bujný člověk: ti burišu sakramencké, nevíž bujnosťó, co máž ďelat, a na ženckí sukňe se jen třeseš Slavkovsko-Bučovicko 3 expr. pes: buryš Morava
Km