SNČJ
důvtip m. (dufťip, dofťip)
1 schopnost dovtípit se, duševní bystrost: řek mňe to jen tak na dofťip Náchodsko; dufťip stř. Morava 2 myšlenka, nápad: já to viďim, ti malí dofťipi si nepišete Kladsko
PSJČ; SSJČ
Kb