dovtípit se dok. (dofťípit se, dofťipit se, dochťípit se, dochťípjit se, dofťúpit sa, dofťípiť se, dofťúp’iť sa, dofťipic’ se, dofčupič se)
důvtipem poznat, pochopit, domyslet si: nedochťípil se Lípa nad Orlicí RK; dochťip se Chodsko; tag bábička teprvá se dofťípila a přinesla v zásťeře voves Světnov ZR; dť se dofťip, co máž ďelad a co né Cholina OL; ná mislíte, že se dofťípil? Kobylí BV; Anéša sa máłogdi dofťúpí Blatnička HO; enom na mňe mrkł, ale já sem se už dofťípił, že tam nemám choďit Kostelany nad Moravou UH; nadhazovał sem mu, že nemám peňes, zdaž by sa dofťúp’íł Valašsko; řejkał sem mu to po łopaťe, ale nedofťípił se Kelečsko; Pajda se dofťipjuł, jake to ve skutečnosťi było Metylovice FM; dofťipit se Boskovicko; dofčupič se Březová OP
PSJČ; SSJČ
Kb