dokouřit dok. (dokóřit, dokóřt, dokouřiť, dokouřyť, dokúřyť, dokuřič, dokuřyc’)
přestat kouřit; dokončit kouření: ten musí dokouřiť každího vajgla Loužnice JN; dokóříl fajku a postavíl ju do kóta Mouřínov VY; jš sem cigáro dokóřl, dé mňe nacpat Hluchov PV; nechaj ňa dokúřyť! Lhota u Vsetína VS; dokouřým a pujdu spať Kelečsko; kuřył, kuřył, ež dokuřył Fulnek NJ (Lukavec); dokóřt Boskovicko; dokúřyť Valašsko; dokuřič Jablunkov FM
PSJČ; SSJČ
kp