SNČJ
dokout dok. (dokót, dokuť, dokuč)
1 přestat kovat; dokončit kování: počké, co dokj t kos Lipová PV (Seč); dokuť Vsetínsko; dokuč Ostrava OV (Hošťálkovice) 2 expr. vyjednat; pořídit: co teš tam dokuje na tyh uřadoch? Ostrava OV (Hošťálkovice); jak šy tam dokuł? Ostrava OV (Lhotka); dokót Vanovice BK
PSJČ; SSJČ
kp