SNČJ
dokročet dok. (dokročet), dokročit dok. (dokročit, dokročt, dokročyť)
1 úplně dostoupnout, došlápnout: mám nohu tag otłačenou, že na ňu nemožu dokročyť Kelečsko; dokročt Prostějovsko 2 učinit nátlak: na takuvího pacholka má hospodář hned dokročit, a ti ho necháš Pec DO; musiš na te chlapce vidz dokročet Nové Syrovice TR; pdmistr sméšli, ab si ubedz ostřéž dokročla na Tovačof, s kerém se hašteřla o lók v rbňikách Výšovice PV; jag nezapłaťí do týdňa, toš sy na ňeho dokročým Kelečsko
PSJČ; SSJČ
kp