ale I konj. (ale, alej, hale, nale)
1 souřadicí odporovací a cúz s odstínem omezovacím; však, avšak: tak si senňete, ale nechoťte blisko ke kaminkám Zásada JN; kostel cizi liďi nafšťevujou hodňe, ale domáci vo to tak nestojeji Číhošť HB; bila pout a bili tam muziki, ale ona u ťech muzik nebila, ona bila doma Brloh CK (Rojšín); chcela neco řict, ale uš nemohla Ctidružice ZN; vona sliši fšecko, nemúže ale choďit Vladislav TR; otpoledňe uš tam bili četňíci, ale ňidz nenašli Josefov HO; no bač sem se ňebał, ale strachu sem poznał Hradec nad Moravicí OP (Domoradovice); była sem v mješče, ale ňic sem tam ňekupiła Štítina OP; pyrve sem to fšecko vydyržeła, ale ňeska mi uš šyły chabnu Ostrava OV (Hošťálkovice); fšecko rukovało, ale ja sem był doma Kunčice pod Ondřejníkem FM ◘  b cúz s odstínem kompenzačním; ale zato: míla jen jednu círu, ale zato devjet sinu Paseky nad Jizerou SM; bil pořát takovej malej, ale zato velice silnej Kladno KL (Švermov); sére nemňeli, zato sem kópila klobáse Vladislav TR; só t kaminka mali, zato ale hřijó Stražisko PV; majú takú małú cérečku, ale zato šykovnú Liptál VS; stareg uš spał, zato ale Hajeg mjeł vachu Branka u Opavy OP ◘ c cúz s odstínem omezení kladných důsledků; ale jen: ráda pomahám dobrem lidem, ale jen tag dlouho, dokat to potřebujou Paseky nad Jizerou SM; nejčko se smjejou fšichňí, ale jen po špitu, abi nezbuďili chlapse! Blata; přídávalo se tu moc, ale jen len Obyčtov ZR; velká je dost, ale jenže je v nepořátko Blížkovice ZN; hospodiň mosea vojákovi vařit, ale enom objet Kostice BV; dyby ja much spač, ale že ja ňespim Březová OP (Leskovec) d cúz s odstínem přípustkovým; (sice) – ale; ale přece; ale přesto: von bil Šimunek, ale řikali mu Petr Čermáku Držkov JN; já nebila velká, ale sví sem si zastala jako ňekerá hodňe velká Nevřeň PM; já t prášk jim, ale modz mňe to nepomáhá Lipová PV (Hrochov); pokřťeňi sú, ale do náboženstvi nechoďijú Tištín PV; já su napití, ale su dobrí chap Tvrdonice BV; zvali mje, ale nešéł sem Kelečsko; ňeumi młuvič, ale to už umi vyřeknuč Hlučín OP; ňevjedželi sami, co se s ňima džeje, nale potem se spomjeli Opavsko; je stara, ale zvryta se ešče jag na obrtliku Frýdlant nad Ostravicí FM; ◘ dři bila sice vječi bída, ale mi sme si legrace užili Vysoké nad Jizerou SM; sice tam ďál, ale sinoj to předal a von si to vet Jablonec nad Jizerou SM (Buřany); ono to sice dá moc práce, ale tá starši mi pomáhá dicki, diš to chcó Želatovice PR; my syce máme borov’ičku, ale gdo chce, može p’iť třebas slivov’icu Valašsko; prada, moc toho nebulo, hale přece sme vidržíli Chodsko; každá dojila sotva žijdlík mlíka, hale selka přece každou středu ha sobotu vrťíla Postřekov DO; aňi ne deň, ale přece sem bl biskpem Hluchov PV; a ta drhá válka, to bla tak potvora, no ale že přece teho jidla troch blo Štěpánov OL; vojag dostał strach, ałe přecej lečeł za chłopkem Chvalíkovice OP; bała sem se koňa, no ale přecejky sem se to mus’eła chytnuc’ Slavkov OP; ďelali mu co nejhoršího, no ale přesto ho mňeli ráďi Stehelčeves KL; belo hodňe sluňička, ale přesto narustlo hodňe Nosislav BO; spátky ju kúp’ił hodňe łacnú, ale přesto na ňí vyďełáł Návojná ZL e cúz s odstínem opakovým; nýbrž: pšeňica se tuď nepjestovala, ale vozl j z Hané Lipová PV (Hrochov); zemski japka se tenkráď nevorával, ale kopal motkó Dolany OL; chapče, ja ludom neškoďím, ale pomohám u dobitka Břeclav BV (Poštorná); nestaraj sa o mňa, ale o sebe Lhota u Vsetína VS f s odstínem konfrontačním; kdežto: tíle hori nás chráňej, ale tam to žene Zásada JN; v leťe bila práce na poli, ale v zimňe se kalcovalo tadi u nás ve si Kounov RK; bába je Mičková, ale mama má Cvrčka Ctidružice ZN; fčl má každé pjet sekňic, ale spiž béval fšeci f kchňi Lipová PV (Hrochov) g s významem zesilovacím: toho sem znala, ale znala! Lázně Bělohrad JC; f Prtro ve Vidňi je vám velki kolo, ale takovi kolo, že ste ho ešče neviďeli Nové Syrovice TR; bila zima, ale taková zima, že bilo škoda psa vihnad do té čini Slavkovsko-Bučovicko; a najednó přešla na maťičko taková óskosť, ale taková, že nevjeďele još, co si počiť Prostějovsko 2 ◘ cúz stupňovací; (nejen) – ale, ale (i): ta vostuda vostala néjen na ňem, ale na celí fameliji Bozkov SM; ďeťi tam hlaňe choďili, ale i dospjelí Podkrkonoší; choďí na pouťe nejenom s rúžencem v ruce, hale tekí s nožem v boťe Postřekov DO; f chalupách sme mňeli vodu, nejenom mi, ale fšeci Vír ZR; je potřeba vařt nejenom pro lďi, ale tak pro dobtek Březina SY; jezďil nejenom pro sebe, ale aji pro jini lďi Suchý BK; mňele před ňema respegd né jenom spolužáci, ale aji profesóři Velký Týnec OL; ten bíł přísní, ale aj viučíł! Brumov-Bylnice ZL (Svatý Štěpán); jančíja koňé, ale aj stekłá roba! Luhačovicko; s płachetkú sa choďiło na trávu, ale aj z ídłem do pola Pozlovice ZL
PSJČ; SSJČ; ČJA 5, 335 (Odporovací poměr: než, jak, …)
Ši