SNČJ
ale I konj. (ale, alej, hale, nale)
1 souřadicí odporovací a cúz s odstínem omezovacím; však, avšak: tak si senňete, ale nechoťte blisko ke kaminkám Zásada JN; kostel cizi liďi nafšťevujou hodňe, ale domáci vo to tak nestojeji Číhošť HB; bila pout a bili tam muziki, ale ona u ťech muzik nebila, ona bila doma Brloh CK (Rojšín); chcela neco řict, ale uš nemohla Ctidružice ZN; vona sliši fšecko, nemúže ale choďit Vladislav TR; otpoledňe uš tam bili četňíci, ale ňidz nenašli Josefov HO; no bač sem se ňebał, ale strachu sem poznał Hradec nad Moravicí OP (Domoradovice); była sem v mješče, ale ňic sem tam ňekupiła Štítina OP; pyrve sem to fšecko vydyržeła, ale ňeska mi uš šyły chabnu Ostrava OV (Hošťálkovice); fšecko rukovało, ale ja sem był doma Kunčice pod Ondřejníkem FM  b cúz s odstínem kompenzačním; ale zato: míla jen jednu círu, ale zato devjet sinu Paseky nad Jizerou SM; bil pořát takovej malej, ale zato velice silnej Kladno KL (Švermov); sére nemňeli, zato sem kópila klobáse Vladislav TR; só t kaminka mali, zato ale hřijó Stražisko PV; majú takú małú cérečku, ale zato šykovnú Liptál VS; stareg uš spał, zato ale Hajeg mjeł vachu Branka u Opavy OP  c cúz s odstínem omezení kladných důsledků; ale jen: ráda pomahám dobrem lidem, ale jen tag dlouho, dokat to potřebujou Paseky nad Jizerou SM; nejčko se smjejou fšichňí, ale jen po špitu, abi nezbuďili chlapse! Blata; přídávalo se tu moc, ale jen len Obyčtov ZR; velká je dost, ale jenže je v nepořátko Blížkovice ZN; hospodiň mosea vojákovi vařit, ale enom objet Kostice BV; dyby ja much spač, ale že ja ňespim Březová OP (Leskovec) d cúz s odstínem přípustkovým; (sice) – ale; ale přece; ale přesto: von bil Šimunek, ale řikali mu Petr Čermáku Držkov JN; já nebila velká, ale sví sem si zastala jako ňekerá hodňe velká Nevřeň PM; já t prášk jim, ale modz mňe to nepomáhá Lipová PV (Hrochov); pokřťeňi sú, ale do náboženstvi nechoďijú Tištín PV; já su napití, ale su dobrí chap Tvrdonice BV; zvali mje, ale nešéł sem Kelečsko; ňeumi młuvič, ale to už umi vyřeknuč Hlučín OP; ňevjedželi sami, co se s ňima džeje, nale potem se spomjeli Opavsko; je stara, ale zvryta se ešče jag na obrtliku Frýdlant nad Ostravicí FM; dři bila sice vječi bída, ale mi sme si legrace užili Vysoké nad Jizerou SM; sice tam ďál, ale sinoj to předal a von si to vet Jablonec nad Jizerou SM (Buřany); ono to sice dá moc práce, ale tá starši mi pomáhá dicki, diš to chcó Želatovice PR; my syce máme borov’ičku, ale gdo chce, može p’iť třebas slivov’icu Valašsko; prada, moc toho nebulo, hale přece sme vidržíli Chodsko; každá dojila sotva žijdlík mlíka, hale selka přece každou středu ha sobotu vrťíla Postřekov DO; aňi ne deň, ale přece sem bl biskpem Hluchov PV; a ta drhá válka, to bla tak potvora, no ale že přece teho jidla troch blo Štěpánov OL; vojag dostał strach, ałe přecej lečeł za chłopkem Chvalíkovice OP; bała sem se koňa, no ale přecejky sem se to mus’eła chytnuc’ Slavkov OP; ďelali mu co nejhoršího, no ale přesto ho mňeli ráďi Stehelčeves KL; belo hodňe sluňička, ale přesto narustlo hodňe Nosislav BO; spátky ju kúp’ił hodňe łacnú, ale přesto na ňí vyďełáł Návojná ZL e cúz s odstínem opakovým; nýbrž: pšeňica se tuď nepjestovala, ale vozl j z Hané Lipová PV (Hrochov); zemski japka se tenkráď nevorával, ale kopal motkó Dolany OL; chapče, ja ludom neškoďím, ale pomohám u dobitka Břeclav BV (Poštorná); nestaraj sa o mňa, ale o sebe Lhota u Vsetína VS f s odstínem konfrontačním; kdežto: tíle hori nás chráňej, ale tam to žene Zásada JN; v leťe bila práce na poli, ale v zimňe se kalcovalo tadi u nás ve si Kounov RK; bába je Mičková, ale mama má Cvrčka Ctidružice ZN; fčl má každé pjet sekňic, ale spiž béval fšeci f kchňi Lipová PV (Hrochov) g s významem zesilovacím: toho sem znala, ale znala! Lázně Bělohrad JC; f Prtro ve Vidňi je vám velki kolo, ale takovi kolo, že ste ho ešče neviďeli Nové Syrovice TR; bila zima, ale taková zima, že bilo škoda psa vihnad do té čini Slavkovsko-Bučovicko; a najednó přešla na maťičko taková óskosť, ale taková, že nevjeďele još, co si počiť Prostějovsko 2cúz stupňovací; (nejen) – ale, ale (i): ta vostuda vostala néjen na ňem, ale na celí fameliji Bozkov SM; ďeťi tam hlaňe choďili, ale i dospjelí Podkrkonoší; choďí na pouťe nejenom s rúžencem v ruce, hale tekí s nožem v boťe Postřekov DO; f chalupách sme mňeli vodu, nejenom mi, ale fšeci Vír ZR; je potřeba vařt nejenom pro lďi, ale tak pro dobtek Březina SY; jezďil nejenom pro sebe, ale aji pro jini lďi Suchý BK; mňele před ňema respegd né jenom spolužáci, ale aji profesóři Velký Týnec OL; ten bíł přísní, ale aj viučíł! Brumov-Bylnice ZL (Svatý Štěpán); jančíja koňé, ale aj stekłá roba! Luhačovicko; s płachetkú sa choďiło na trávu, ale aj z ídłem do pola Pozlovice ZL
PSJČ; SSJČ; ČJA 5, 335 (Odporovací poměr: než, jak, …)
Ši


ale II part. (ale, ále, hale, hále, nale, nále)
1 cúz podivová: ale jakí bili kliďasi! Držkov JN; klucí, vi ste hale rospustove! Chodská Lhota DO (Chodsko); ta žencká, to je ale pořádní řablo! Paseky PI; ti máš ale kukuč! Svojanov SY (Starý Svojanov); vite, tetka, že náš Franta je uš kaprál? – Ale to se poďivéme! Nové Syrovice TR; to je ale krásní ďecko! Slavkovsko-Bučovicko; ale to sú pjekné prasátka! Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; nále nadž mňe to fčílkaj neseš? Pašovice UH; nale kaj šče se tu vzali? Studénka NJ; to je ale macato baba! Raškovice FM 2 cúz zdůrazňovací, zesilující: staň! Ale hnet! Vysoké nad Jizerou SM; a pekli sme chlebi doma taki. Ale to bil chleba! Horní Branná SM; ale pálí, ta potvora! Mrákov DO; sem to hale lída, zasijc sem si nekoupjila ti kvasňice! Chodsko; ale mu u súdu zavaříł! Blatnička HO; ale saz najédł! Vsetínsko; ale vyťupał nam ňeska ten mras! Frýdlant nad Ostravicí FM 3 namítací: ale no deť j ji ňic neuďelm, j jim jo dm Nosislav BO; ale je to ješče horki! Buková PV; ale von je tze nemocné! Malé Hradisko PV; ale t střešňe só jš červavi! Lipová PV (Seč) 4 cúz odmítací: ďi uš! – Ale! Náchodsko; ale nepud! Lipová PV; ale dé pokuj! Malé Hradisko PV; řekňi mje to! – Ále! Stachy PT; dal bes mi kósek? – Hále! Nové Syrovice TR; daj mi kusek! – Ale! Frenštát pod Radhoštěm NJ; a pošleš mu to? – Ale gde! Pecka JC; hale kuš, to je nemožná vjec! Mrákov DO; copa vo to, za mlada sem bijval kúřák, hale depa íčko! Chodská Lhota DO; Marťin jen se tag zvoňít, hale hdešpa práce! Chodsko; u Bróčku maji dvojčata, vite to? – Ale ďite! Nové Syrovice TR; Mařena pré se bude vdávat. – Ale ďi, keho si bude brat? Slavkovsko-Bučovicko; ale cobi, diť on nebude ňic chcet, nasňídal se Kobylí BV; a ten dochtor néňi? – Ale coby! Lutonina ZL; pojedež-i do teho Kotvaldova? – Ale gdeby! Jasenná ZL; a ten Ščepán ostáł f téj Ameryce? – Ále de! Lhota u Vsetína VS; ale hde, co ťe nemá Kelečsko; ale ba, doma budžeš sedžeč! Štítina OP; hodňe sťe se vydał s peňes – Ale gďepak! Frenštátsko; je tu ťeplučko! – Ale baj! Frenštátsko; viťe, gdo ja sem? – Ale kataď ňi! Frýdlant nad Ostravicí FM; hale hono! Chodsko; hale hdepa! Chodsko; ale gďeťeš! Štramberk NJ 5 ◘ souhlasná: prosim vás, nemáte dřevenej volej? – Ale jo, mam Držkov JN; ale dobře, dobře Žinkovy PM; ale ja, co bde možni, ďelá se Hluchov PV; možu iť? – Ale bajže Frenštátsko; ale baj Frenštátsko 6 varovací, upozorňovací, vyhrožovací: ale nesmíš se vráťit! Kladno KL; ale aď neco nezhoďiš! Lipová PV; ale abch to neřekla matce! Malé Hradisko PV; ale přnďi dom z rozmem! Vrbátky PV 7 cúz aproximativní a vyjadřuje přibližnost míry, množství, délky trvání; asi, přibližně: přitách ale štiri pitle pšence Loužnice JN; stateg má ale dvacet korcú Litomyšl SY; uš jim bilo ale štrnác roku Nebužely ME; to huš nejel jeden, hale deset, dvacet vozú Chodov DO; vite, bel sem za klukem ve mjesťe ale přet tédnem Nové Syrovice TR; von mňel hale dvje žebra tade přeraženi Ctidružice ZN; mňele sme počkad hale hoďinu Nosislav BO; kolk ste toho ječmeňe navázal? – No, hale jenom pul kop Vanovice BK; belu tu starí hale dva dňe Blanensko; bl ale štr hoďin Rájec SU; bude tech erteplí ale sedn mňechú Slavkovsko-Bučovicko; Kvjeta Vaňíčkova, tá nás ale dvakrát prohnala Hodějice VY; došli enem ale štiřé Břeclavsko; namłáťili ale padesád metrákú rži Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; mňél sem tam ale tři mňechi turkiňe Kyjovsko; zedli ale misu pjerú Uherskohradišťsko; dojeli s koňama ale tři hoďini cesti Uherskohradišťsko; roby u náz zedły ále třy frgále Lhota u Vsetína VS; ale šest tydňi tam pobyła Kobeřice OP; bil tam honem ale pjet neďel Vysokomýtsko; bilo tak ale jedenázd hoďin ve dne Polná JI; tag ale na fúru teho sena može bid na téj húře Uherskohradišťsko; tak sem tam był ale ze třy tydňe lebo štyry, tag ňekerak Větřkovice OP b vyjadřuje nejistotu v tázacích větách; asi: cák ale tomu říkáš? Litomyšl SY; ale co mi to bilo platní? Tismice KO; takovú holku hale hdepa vzít? Chodsko; hdepak ale ste bl? Rájec SU (nejistota); hdepag hale dete? Vanovice BK; jak to dopadne hale? Mm si te vrata nechat vodevřeni, nebo mm zavřit? Nosislav BO; esi pak se ale u nás staví na kósek řeči? Slavkovsko-Bučovicko; co bude ale ďelat? Kyjovsko; kolig je ale hoďin? Vnorovy HO; gde to ale vzáł? Vsetínsko; dávajou-li ale pozor? Kelečsko; gdo mu to ale poraďíł? vých. Morava 8 uvozuje vysvětlovací odpověď na otázku: co ďeláš? – Ale chistám se akorád do pola Slavkovsko-Bučovicko; co se ťi stalo? – Ale položila sem si tadi núš a uš je f sakrech Slavkovsko-Bučovicko; daleko? – Ale enom ku kmucháčkom Botkom! Uherskohradišťsko; co sa sm’ejete? – Ale toď Mařy Vsetínsko
● ti máš furd enom samé ale Blatnička HO – odporuješ
PSJČ; SSJČ
Ši