dozadku adv. (dozatku, dozatko, dozatk)
mor, slez na zadní místo; vzad: mňela sem takovó zásťer dozatk Palonín SU; sedňi si vidz dozatk, abch tam ešče tak vlezl Přemyslovice PV; Tonda se f sebeobraňe ohnal rokú dozatko Velký Týnec OL; havu ňe to hnao dopretku, rid dozatku Hrubá Vrbka HO; réž dáme dozatku a ječmeň na kraj stodoli Blatnička HO; kívali sa dopretku a dozatku Starý Hrozenkov UH; ohlédał sa dozatku za procesťí Luhačovicko; jag by ho cosy na mocnú moc tahło za burnuz dozatku Malá Bystřice VS; co to było za ďekováňá, gdyž zme jú dozatku posaďili Rožnov pod Radhoštěm VS; sedňi sy na vouz dozatku Kelečsko; ene hledželi dozatku, skoro ten blezg zaš polečy Štěpánkovice OP; šeł dozatku Frenštátsko; plevy lečay dozatku Horní Lomná FM; dozatku Hluk UH, Studénka NJ, Jablunkov FM
Kb