bušák m. (bušák, bučák)
vm plamen provázející hoření, oheň a malý na poli: ogařy ďełali bušáky, pekli zem’áky a smrďeli kúřem Valašské Meziříčí VS (Krásno nad Bečvou); ogařy pečou pečáky v bušáku Kelečsko; bušák Hranicko, Hodslavice NJ; bučák Uherskohradišťsko b prudký, mohutný: bušák Valašsko
ČJA 3, 115 (ohníček na poli)
Km