dundák m. (dundák, dndák)
1 kousek plátna naplněný zprav. kaší, užívaný dříve jako dětské šidítko; dudlík: ať ten dndág nevďelá z hb Cholina OL; dundák Bušovice RO, Písařov SU, Olšovec PR 2 gumový nástavec na dětskou sací láhev: flaška z dundákem Jasenná NA; dundák Česká Skalice NA (Zlíč) 3 expr. prs, ňadro: dundák Jičín JC 4 expr. dítě, které si cumlá palec: dundák Železnice JC 5 ranec, pytel: dráp chalupňici poroučel, ať ten dundág hoďí ze zat ňekam na mes Paseky nad Jizerou SM
→  dundáček m. (dndáček) dem. k 1: dndáček Litovelsko
ČJA 1, 26 (šidítko)
Př