SNČJ
dolman m. (dolman, dołman, dolaman, dolamán, doloman, dołoman, dolomán, dołomán)
1 kabát uherského typu zprav. s kožešinou: chłab v uherskýh nohav’icáh a v dołmaňe z jakúsy pĺstkú na hłav’e sa vhrabáł do hospody Halenkov VS; dolman Jilemnice SM, Valašsko; dolomán Vsetínsko; dołman Valašsko; dołomán Valašsko; doloman Frenštát pod Radhoštěm NJ; dolaman Slezsko; ▲ máme drába, máme f černím dolamáňe Brněnsko – část písně 2 mohutný člověk: dołoman Štramberk NJ
PSJČ; SSJČ
kp