doléhat nedok. (doléhat, dolíhat, dolihat, doléhať, dolíhať, dolihať, dolihac’, dolehač)
1 dostávat se do těsného styku; těsnit: ti dwéře dóle u besítki nedolíhaj, asi je naprasklej prách Pěnčín JN; vokna nedolihaji Nové Syrovice TR; t dveř nejag nedolihajó Lipová PV (Seč); jak tí dvírca nedolíhali aš k té zemi, tak tam strkál ruku a táhál Starovičky BV; dveřy dobře nedoléhajou a tepło uťíká Kelečsko; ma f šošče sklenku s počastnum a špund ňebudže dobře dolehač Branka u Opavy OP; dolihať Štramberk NJ; dolihac’ Frýdek-Místek FM 2 postihovat, dopadat: zas na náz dolíhá bída Libušín KL; moc to na ň dolihá Lipová PV (Seč) 3 (o hlase, zvuku) dosahovat cíle: aš k nám nahoru ze si dolíhaj zvuki s pouťi tí kapeli Loužnice JN; k jeho uším dolíhala vodešat mateřská řeč Jilemnice SM 4 dotírat, naléhat: dolíhá na nás, habisme to pole votkoupjili Trhanov DO; furd na mňe dolihal, abh m to přšla, že m to zafantjó Lipová PV (Seč); Maňa na ňo dolihá Velký Týnec OL; fojt s fojtovú aj se sinem doléhali na roďičú tej ďefčice Boršice UH; ňebyło možne, jag na mje dolihał Frenštát pod Radhoštěm NJ; dolehadž na robu Studénka NJ
● ňeco mu nedolíhá Jičín JC, inu, k stáru uš ledacos nedolíhá Stará Paka JC (Brdo), zas mu ňeco nedolíhá, tak je ďinej Nové Město nad Metují NA – o špatném nebo zhoršujícím se zdraví
PSJČ; SSJČ
kp