dobrodiní n. (dobroďiňí, dobroďiňi)
dobrá, prospěšná věc; milosrdenství: məslil, že uďelá lidom dobroďiňí buhvíjakí Jedlí SU; fčerá sem Obráťilk chder rozhňeval za dobroďiňi Litovelsko; podrh se im teho dobroďiňi dostalo Výšovice PV; było pro ňeho dobroďiňí, že umřeł Kelečsko
PSJČ; SSJČ
Či