bodláčí n. (bodláčí, bodláči, bodáčí, bodłačy)
pichlavý porost, zprav. trs bodláků nebo pcháčů: to bodláčí z meze musí prič Radčice JN; s toho bodláčí se ďelaj votipki a s ťema votipkama se vitápí zanňí pec Poniklá SM; do slunce vejchodu síkli na poveršku kúsou, hde roste bodláči a vostružinoví Jestřabí v Krkonoších SM; mnoho bodláčí slibuje pjeknej podzimek Hlinsko CR; rúste tam bodláčí Chodsko; bodáčí Mistřice UH; bodłačy Ostrava OV (Hošťálkovice)
PSJČ; SSJČ; SPJČ (BODLÁČÍ); SPJMS (BODLÁČÍ)
Šm