doklútat dok. (doklútať)
1 expr. dopít, zprav. hltavě: to nemúžeš ten drobeg doklútať? Loužnice JN 2 expr. s obtížemi dojít, zprav. v břečce nebo v nepadnoucí obuvi, v níž se noha volně pohybuje: neš k vám jeden ch tíle břunďe doklútá, je celej hin Loužnice JN; nemohla sem ch ťeh gumákách k vám aňi doklútať Bozkov SM
kp