buclatý adj. (buclatí, buclatej, búclatij, bclaté)
1 mající plné tvary, baculatý, boubelatý: ten moutrlik je takovej do bjela, takovej buclatej Bzová BE; daří se mu jisťe dobře, je celej buclatej Havlíčkův Brod HB; bl tag bclaté, aš to neblo heski Cholina OL; búclatij Mrákov DO; buclatá cífka Žinkovy PM; ▲ ječmen má fousi, buclatí klasi Horní Branná SM – říkadlo při mlácení pěti cepy 2 ◘ vinař. plné chuti, často s vyšším obsahem cukru: buclatí víno Čejkovice HO
PSJČ; SSJČ
Km