dozvonit dok. (dozvoňit, dozvóňit, dozvóňiť)
1 přestat zvonit; dokončit zvonění: dozvóňíl a šél si lehnót Slavkovsko-Bučovicko; ešče nedozvoňilo poledňe a jš seďel za stolem a zháňel ďeťi g idl Výšovice PV; pospješ sy, už dozvóňili Kelečsko; dozvóňiť Valašsko 2 expr. dovést ke konci, zakončit: je dozvoňíno Poděbrady NB (Přední Lhota)
PSJČ; SSJČ
Kb