doždourat dok. (doždúrat, doždúrať)
1 strkáním, vrážením poranit: bíg ňa škareďe doždúráł Blatnička HO; tiz ňe ceého doždúra Mistřice UH; kráva ho doždúrała rohama Luhačovicko 2 expr. strkáním nebo pobízením někam dovést: ten chab je takoví trúba sprostí, fšadi abiz ho enom doždúra Mistřice UH; tebe musý fšade doždúrať, ňic sy sám nevyřýďíš Vsetínsko
Kb