SNČJ
doklepat dok. (doklepat, doklepať)
1 přestat vydávat zvuk pomocí řehtačky v době Velikonoc: ďecka už doklepali Blatnička HO 2 přestat setřásat; dokončit setřásání: tam ňic nebude, ti slívi sem doklepala uš fčerá Loužnice JN 3 expr. dokončit, dokonat: ti to špatňe doklepeš Most MO (Souš); ten to doklepal Vanovice BK; ňák to doklepat Vlašim BN 4 expr. vydržet; s obtížemi dožít: do toho konce válki to museli doklepat fšelijak Hradec Králové HK; uš to nejag do téj smrťi doklepu Blatnička HO; já uš to do smrťi jaksy doklepu Kelečsko; doklepat Pňovice OL 5 expr. zemřít: už brzi doklepe Karlovice SM (Svatoňovice); bil bich tam u toho málem doklepal Kladno KL; huž doklepál Chodsko; už doklepal Stachy PT; doklepal Zlatá Koruna CK (Plešovice); už doklepała Frenštát pod Radhoštěm NJ; doklepat Česká Skalice NA (Zlíč), Kostelec nad Vltavou PI (Sobědraž); doklepat to Příbram PB
PSJČ (doklepati); SSJČ (doklepati)
kp