dožer m. (dožer)
expr. zlost, vztek: won dostal takowej dožer, že popad židli i s Franckem a woknem je wihoďil wen Radčice JN; mňela sem strašnej dožer, a tak sme se u toho pořádňe pohádali Benecko SM (Horní Štěpanice); to sem mjeła dz’evuchu enem na dožer ež do smrc’i Březová OP (Jančí); dožer Kobylí BV, Kostelany nad Moravou UH
PSJČ; SSJČ
Kb