dožrat dok. (dožrat, dožhrat, dožrát, dožrať, dožhrať, dožrac’, dožrać, dožrač, dožrac)
1 (o zvířeti) dokončit přijímání potravy, žraní: koňe už ovez dožhrali Blatnička HO; krávi už dožhrali, tož budu napájat Kostelany nad Moravou UH; krávy už dožhrały, dej im piť Kelečsko; na, mulku, dožer ty kośći Třinec FM 2 (o zvířeti) zcela, beze zbytku zkonzumovat: a diš to nedožerou, seno ňim uš nedávej Loužnice JN 3 expr. dokončit jedení: neš to ďedeg dožral, bla venk tma Dětkovice PV; dožhrať Valašská Polanka VS 4 cúz expr. rozhněvat, rozzlobit: ťim mňe nedožereš, hošičku Úlibice JC; říct ňekomu bábo, to předz dožere Jilemnice SM; voňi misí, že váz dožerou Most MO (Souš); zakaboňil se, protože ho dožrali Malíkovice KL; to bi mušelo dožrat každího Nečín PB (Žebrák); dožrálo ho, že sme se nevihnouli Chodsko; to be vás nedožralo? Nové Syrovice TR; Tónek nahrával spiž Drahónovi a to mňe teda dožralo Suchý BK; chcél ju dožrat, a abi se ji třeba pomsťíl Starovičky BV; dožrál ho, že mu vičetl fšecko do vočí Slavkovsko-Bučovicko; nedožer mňe Bohuslavice SU; mslite, že mňe dožerete? Hluchov PV; jag mňe dožereš, to bdež viďet Litovelsko; tag mje to dožhrało, že sem mu jednu pléšťił Jankovice KM; tí slépki ňa dneskáj velice dožrali Suchov HO; našeho to teda dožrało a idze na ňeho z vojskom Starý Hrozenkov UH; tyz ňa dožhráł Valašská Polanka VS; mje tou řečou ale dožhrał Kelečsko; musýme dožhraď Jozefa Černotín PR (Hluzov); dožhrało ho to Frenštát pod Radhoštěm NJ; to vam naz ale tag dožhrało Frýdlant nad Ostravicí FM; dožrač Štítina OP, Jablunkov FM; dožrac’ Frýdecko-Místecko; ▲ pana otca to dožhralo, z voza skočele a hneď neščasniho koňa tahnúď očele Velký Týnec OL – část písně
● dožráł ho do duše Zlín ZL – velmi ho rozhněval
PSJČ; SSJČ
Kb