doktorovat (se) nedok. (doktorovat, dochtorovat (se), dochtoruvát, doktorovať, dochtorovať)
zejm. čes potřebovat péči lékaře; léčit se; být nemocný: porád doktoruje Břehy PA; vejmňeňice doktorovala Lípa nad Orlicí RK; celej živod dochtoruje Nové Město nad Metují NA; schází, vod zimi doktoruje Vysoké Mýto UO; vona teť porád doktoruje Kladno KL; já už dlouho doktoruju Vojkov BN; doktoroval sem celou zimu Pacov PE; nemocnej doktoruje Rožďalovice NB; dochtorovali leta, co platno, přišel její čas, mušela humřít Mrákov DO; ten muš pořád dochtoruje Staňkov DO; doktoruje Sulislav TC; ta se celej živod dochtoruje, to de do peňes Přeštice PM (Žerovice); ten pořát jen dochtoruje Plzeň PM; a dlouho s ťim ešťe dochtorovala, nej se uzdravjila Zlatá Koruna CK (Plešovice); ta dochtoruje uš leta Telč JI; začňi dochtorovat a za dvje leta zdechn Cholina OL; nechal se dochtorovat Výšovice PV; to s tym ďeckem rajza, gde čerd nechce, a potem s tym pořád dochtoruje Černotín PR; ta šefčena s tu nohu dochtoruje Černotín PR (Hluzov); doktorovať Karlovice SM; dochtoruvát Chodsko
PSJČ; SSJČ
kp