dožínky f. plt. (dožínki, dožinki, dožink, dožnk, dožínky, dožinky, dožynky, dužinke), dožínek m. (dóžinek), dožínka f. (dožínka, dožýnka)
1 slavnost po dokončení žní: uďelaji dožinki na sobotu kúli muzice Úlibice JC; potom si vimisleli ňákí dožínki, ale dříf to nebilo Ledeč nad Sázavou HB; nijvíc se spjíválo, hrálo ha tancuválo vo pouťi, posvíceňí, jermarku, dožinkach Chodsko; jak sem bila vječí, tak už bévali pjekňéší dožínki Starovičky BV; dóžineg béval u náz za stara tuze slavné Slavkovsko-Bučovicko; chapci, poďme do Vrpki na dožinki Velká nad Veličkou HO; oňi chťeli jed do Prahy na ty dožínky Nedašova Lhota ZL; v Hoščałkovicoch su v džedžyňe dožynky Ostrava OV (Hošťálkovice); dožnk Vanovice BK; dožink Knínice u Boskovic BK; dužinke Žďár BK; dožínki Blatnička HO, Lipník nad Bečvou PR; dožynky Kelečsko, Opavsko, Studénka NJ; dožínka Morava; dožinky Morávka FM 2 koláč pečený o dožínkách: pédzď dožýnku Valašskomeziříčsko
PSJČ; SSJČ
Kb