dotáčat nedok. (dotáčat), dotáčet nedok. (dotáčet, dotáčeť)
1 přestávat točit; dokončovat točení: jednou otec šrotoval, mňel pučenej šrotoňik, a gdiš to dotáčel, já tam strčil ruku Bozkov SM; dotáčat Kostelany nad Moravou UH 2 čepováním vyprazdňovat nebo doplňovat: hospocké dotáčel právje beččk Vrbátky PV; hospocki s paňimámu rostáčel a dotáčel na pulťe plno pif sfjetlih aji černih z bilu pjenu Velký Týnec OL; dotáčat Kostelany nad Moravou UH
PSJČ; SSJČ
Ko