dotel adv. (dotel)
1 zejm. sev. vm až do této doby, dosud: de dotel trčýš? Liptál VS; a de saz dotel paładzgováł? Halenkov VS; má miłá, de sy dotel choďiła Rožnov pod Radhoštěm VS; tož hápky mám, co do kosteła obleču, toš sy prav’ím: Uš to dotel nebude, jak to było Valašské Meziříčí VS; co sa s tým dotel šuchceš? Valašsko; kaj sy był dotel? Pržno FM 2 do té doby, tak dlouho: dotel sú hodňí, dokel nemajú vúle Halenkov VS; dotel o svoju ďevuchu ubekovał, ež mu ju dali Frýdlant nad Ostravicí FM; tag luďum škoďiła dotel, ež zemřeła Staré Hamry FM; ▲ dokel Janko usňe, dotel tráva uschňe Březová UH – část písně
Ko