dožírák m. (dožirak, dožýrák, dožyrak)
expr. kdo popuzuje k hněvu, zlobí: hromsky dožyrak, furd na mje cuca peňize Nový Jičín NJ (Libhošť); dožýrák Valašsko; dožirak Frenštát pod Radhoštěm NJ
Kb