SNČJ
dožírat nedok. (dožírat, dožirat, dožejrat, dužírat, dožírať, dožirať, dožýrať, dožyrať, dožirac’, dožyrać, dožyrač)
1 (o zvířeti) dokončovat přijímání potravy, žraní: kozišťe už dožírá, ďi podojiť Bozkov SM; dožejrat Kostelany nad Moravou UH 2 (o zvířeti) zcela, beze zbytku konzumovat: ňák to nechťej dožírať Loužnice JN 3 cúz expr. velmi popuzovat k hněvu, zlobit: ti ďeťi, že nemúžou ven, tag dožíraj, uš abi bilo po dešťi Radčice JN; Tondu takoví ouchcapki pořáňňe dožírali Jilemnice SM; dlouho mňe nedožírej, nebo ťi nařežu Náchodsko; nedožiré mňe Rouchovany TR (Šemíkovice);  nedožiré, co já za to muž, že jazéček chce pit? Hluchov PV; nedožiré, Kačo Náklo OL; dožírá už od božího rána Jankovice KM; kebiz ňa furd nedožíraa Suchov HO; nedožejrej teho psa, uviďíš, že ťe kousne Kostelany nad Moravou UH; nedožíraj, lebo ťi nabřáňám Pozlovice ZL; nedožýraj, nebo ťi vysmýču Valašská Polanka VS; čérd býł ďivoký, řynčéł řetazama, hde se mu posmívali a dožýrali Partutovice PR; ňedožyraj mje Opava OP; okna se museły zavřyť, aby ťi kraťošy usnuli a ňedožyrali Štramberk NJ; ňedožyraj furt, ja ňemam času se furt s tebu bavič Ostrava OV (Hošťálkovice); jancybeli hrumšči, co furd dožiroc’e? Frýdecko-Místecko; dožírat Vlašim BN, Stachy PT, Bystřice nad Pernštejnem ZR; dužírat Blanensko; dožirať Příbor NJ 4 expr. dobírat si, škádlit: dožiral ju, až dostal fack Dobrochov PV; ďecka sa enom pořáď dožírajú Blatnička HO; ďefčata se musy dožyrať, to by inadž aňi nebyło Černotín PR; dožírat Ostrožská Nová Ves UH (Chylice); dožýrať Valašsko; dožirac’ Palkovice FM; dožyrać Ostrava OV (Heřmanice) 5 expr. žadonit: ďecka furd dožírajú, abih ím kúpiła bombósú Blatnička HO
● dvje z ňich pořad dožirały matku, jag by mjeły čerta v zatku Ostrava OV (Polanka nad Odrou) – velmi zlobily
→  dožírávat nedok. (dožýrávať) nás. k 4: ešče Marťina dožýráváł, že naň Kača bere Halenkov VS
PSJČ; SSJČ
Kb