doživit dok. (doživit, doživiť, dožyviť)
1 zajistit životní potřeby, postarat se: ňáko bilo, ňáko bude, ňák se k tej smrťi doživíme Litomyšl SY; matku dožyvił a po křesťansku pochovał Kelečsko 2 postačit živit, uživit: vona mu nosí z hospodi šecki nedojetki, inádž bi ten jeho hlubokej požerák nedoživila Bozkov SM
PSJČ; SSJČ
Kb