drabant m. (drabant)
1 expr. neposedné dítě, uličník: vi ste drabanťi Česká Skalice NA (Zlíč); och, vi drabanťi jedňi Mistřice UH; že na váz dojdu, vy drabanťi jedňi Vsetínsko; co to ďełajou ťi drabanťi v lesy? Kelečsko; ja ťi dam nepřyjiď dom, ty drabante jeden Černotín PR; kaj zas, ty drabante mały? Palkovice FM; drabanťi Světlá pod Ještědem LB; drabant Roudnice nad Labem LT, Višňová PB, Nová Ves u Chotěboře HB 2 expr. nedospělý člověk, dítě: ale ale, tolig drabantú se zbjehlo Radčice JN; bilo tam fúra drabantu Jilemnice SM; fšecki drabanťi se hrnuli k maminkam Nemyslovice MB; to sou naši drabanťi Kolín KO; to je tadi drabantú Kardašova Řečice JH; mám týh drabantúch krdel Starý Jičín NJ; uš sem teho našeho drabanta uspała Ostrava OV (Hošťálkovice); drabanťi Nasavrky CR; drabant Chvojenec PA, Štramberk NJ 3 lupič: drabant Strakonice ST 4 kdo chodí v roztrhaných šatech, trhan: drabant Blatnice pod Svatým Antonínkem HO 5 plemeno koní: drabant Nová Paka JC, Hořicko
● je vás jag drabantú Litomyšl SY, jako drabantú Soběnov CK, ťeh bilo jako drabantú Blata – mnoho
PSJČ; SSJČ
Kb