dotahovat nedok. (dotahovat, dotahovať, dotahovač)
1 utahovat; přitahovat: uzlički musiš pjekňe dotahovať, ať to drží Loužnice JN; hoďin šl jž jak kerag a g váze mňel přdanó šróbňi maťic, ab hoďinovi piro dotahovalo Výšovice PV; napřet se ďiťe namasťí a potom dúle životem položí a levá ruka a pravá noha se do kříža třikrád dotahuje Kobylí BV; cełú váhu kose hleď držat f pravéj ruce, levú hodňe visoko dotahuj za sebe Brumov-Bylnice ZL; dotahovat Luhačovicko 2 tažením přemísťovat: dal si dvje legátki na tu stoličku a fčil tó mísu dotahoval a bila kamená a praskla aji z vdolkama na zem Hodějice VY 3 dokončovat činnost, dodělávat: to bi bí Joza húpí, abi to za tebe furd dotahová Mistřice UH; dotahovali prácu po nocách Luhačovicko 4 činit plným, naplňovat: uječek slavnostňím krokem došli g bečárku a začali štampllečki dotahovat po kraj Vnorovy HO 5 úsilím nabývat; přidávat: táta dostal provizi devjed zlatejch, ale máma musela ešťe dotahovat, ďelala u sedlákú a tenkrád dostávala za to asi čtiriced haliřú za den Kladensko 6 piv. vysoušet: dotahovat slat Českobudějovicko 7 expr. dočkávat se naživu určité doby, věku: a kerápak maminka sináčkoj, i diš už dotahuje pátej křížek, třá stokrád do roka nevotpusťí? Jilemnice SM
● tam dotahjó t nádafk haš pot šibeňic Uhřice BK – velmi nadávají
PSJČ; SSJČ
Ko