SNČJ
doťápat (se) dok. (doťápat sa, doťapat se, doťápať, doťapať, doťampat sa)
1 expr. s obtížemi dojít: stréc poťichóčk odhoďil dchn, doťapal se do kchňe Výšovice PV; ledvá sa z hospodi doťápa Mistřice UH; uš si sa doťampa Uherskohradišťsko; doťapať Valašsko 2 expr. kolébavou chůzí se dostat k cíli, přijít: kačeny doťápały za nama ke struze Kelečsko
Ko


doťápat dok. (doťapat, doťapať)
1 expr. potichu se dostat chůzí k nějakému cíli, dojít: doťapat Prostějovsko 2 expr. (o dítěti) dojít drobnými krůčky: doťapat Nový Bydžov HK 3 expr. šlapáním zašpinit, pošlapat: to t ďecka t zem tag doťápal Lipová PV (Hrochov); doťapat Nový Bydžov HK 4 expr. mlaskavě dojíst: doťapej uš, aď dem Kelečsko 5 expr. zbít, ztlouct: tak sa doťápali, že im kréf téka cecúrem Mistřice UH
Ko