SNČJ
dotěra m. (doťera)
neodbytný, vtíravý člověk: jak poznal doťeru ze sousectví, hnet vərťal vocasem Jilemnice SM; tenhle chlap je ale doťera! Kladno KL; on je velikí doťera, jeho se brzo nezbavíš Vnorovy HO; doťera Luhačovicko, Valašsko
PSJČ; SSJČ
Ko