dotěrný adj. (doťerní, doťernej, doťernij, doťerné, doťerný, doc’erny, doćirny, dočirny, dočyrny)
cúz neodbytný, vtíravý: won je doťernej, ešťe bi ťe zblbnul, abis šla do mňesta sloužiť Radčice JN; diš si uš nemoch jináč pomocť vod doťerního žadoňila, doved ho až do háje a tam se mu straťil Jilemnice SM; to je čoveg doťernej Kladno KL; peručinkou plašil s krávi doťerní mouchi Klenčí pod Čerchovem DO; teh mh doťernéh nalezlo do kchňe, že to bzčelo jag v ól Hluchov PV; ta kočka je doťerná Cholina OL; červnovi sluňičko bilo doťerni Náklo OL; on je tag doťerní na fšecko Uherskohradišťsko – všude se vetře; rozlob’ił sa trošku na doťernú muchu Vsetín VS; chłab doťernej, pořáť cosy chce Kelč VS (Komárovice); ty osy su dočyrne Opavsko; Karolina chc’eła vytrhnudz’ z rug doc’erneho odhatce skřiňku Ostravsko; doćirny Třinec FM; dočirno pščoła Jablunkov FM
● je doťerný jak červená veš Vsetínsko, je doťernej jag veš Kelečsko, dočirny jag mucha Jablunkovsko – velmi dotěrný
PSJČ; SSJČ
Ko