dotírat nedok. (doťírat, doťirat, doťírať, doťirať, dočyrač)
1 dokončovat utírání nebo natírání: nechoť sem, doťírám podlahu! Zásada JN; zrona sem doťíral plot Bozkov SM; doťírat Kostelany nad Moravou UH 2 být dotěrný, naléhat, dorážet: nedoťírej, Punťo, nedostaneš! Loužnice JN; a ti ešťe vídz doťírali: Honzo, nešpásuj a dej tátoj medicínu! Bradlecká Lhota SM; nepřátelé šag doťíraj ze šech stran Jilemnice SM; ale čim víc se ho chráňila, ťim víc von doťíral Trotina TU; dij začal doťírat, pořádňe ho ta kuchařinka natřela mjechačkou Blata; psi uš nemňeli času a porát na ňej doťírali Žďár nad Sázavou ZR (Stržanov); pez na ňeho doťiral a jenom ho kósnót Litovel OL; deš ten fósala pořáď doťirale, povidajó stréc: Nedopalojte pořáť! Věrovany OL; doťírali na kamaráda: Ondřeju, polepšíš sa? Vnorovy HO; husiska pořáď doťírajú, enom za patama lécú Blatnička HO; do by sa opovážył na ňe doťírat Zádveřice-Raková ZL; ftym chłopi vyskočyli, djabła opstupili do kolečka a kłockoma na ňeho dočyrali Dolní Lhota OP 3 expr. napomínat, kárat: diš mu doťírám, to se dá hned do breku Kněžmost MB
PSJČ; SSJČ
Ko