docela adv. (docela, doceła, ducela)
1 cúz úplně, zcela; vcelku, v podstatě: mňela sem vodhad docela dobrej Radčice JN; vono to začalo třá docela neviňe Jilemnice SM; a von nám docela utek prič Libušín KL; hold bil docela jinej než ďílskí chlapci Díly DO; ti docela starí spjevácí huš nemňeňí hlasi Chodsko; bil docela nahatej Plzeň PM; máž docela recht! Dolní Třebonín CK; ho to docela fšecko krkalo Doudlebsko; m sme bl docela spokojeňi Suchý BK; Mařenka je řečná, docela faň Loučka OL; tam bili docela inší luďi Suchov HO; negdy ten kameň był takový doceła p’ekný Lhota u Vsetína VS; toš to byz młuv’íł doceła ináč Prostřední Bečva VS; to je mi doceła jedno Kelečsko; trh mje doceła vypeňežił Ostravsko; lampy były doceła inači Vratimov FM (Horní Datyně); ducela Blanensko; ▲ já ťe kvjindle dávám, docela zanachávám Chodsko – část písně 2 zesiluje zápor, vůbec: neviďed docela ňic Hostivice PZ; po tem teleťi nebilo žádní stopi, docela ňičeho Polnička ZR 3 zejm. svč dokonce; ba i: to bi docela i prst uřízlo Jablonec nad Jizerou SM (Buřany); teťko se sedláci usnukli, že docela židoj ňic neprodaj žádnímu Stará Paka JC (Brdo); docela už datum i poslali, gdi se budou bráť Jilemnice SM; a docela nezabraňoval, jejim sňatkum svolil Miletín JC; docela sme jich tam mňeli vosum Vinařice KL
PSJČ; SSJČ
Go