SNČJ
drabiňák m. (drabiňok, drab’iňok, drab’iňauk)
vůz s žebřinami, žebřiňák a hut. kovový: drab’iňok Bohumínsko b čes-pol selský dřevěný: ty deliny přiv’eźe na drab’iňoku Třinec FM; jedz’ z drab’iňaukym po krajs’ikun, to v’eci pšyvejz’eš Baborów POLSKO; drabiňok Hať OP; drab’iňok Dolní Lutyně KA, Bukovec FM, Pietrowice Wielkie POLSKO
ČJA 3, 120 (žebřiňák)
Kb