dračice f. (dračice, dračica, dračce, dračeca, dračca, dračyca)
1 přechýl. k drak 1: dračce Knínice u Boskovic BK; dračyca Valašsko 2 zuřivý, vzteklý tvor: kočka škrabe, prská, drápe, no učiňená dračice je to zvíře Blata 3 expr. zlá, hádavá žena: hotová dračice, ňigdo ji neušel Lípa nad Orlicí RK; to je hrozná dračice Paseky PI; nebošťík Leksík, a zvlášťe ona, ta dračice, nám uďelali, co mohli nejhoršího Soběnov CK; starou dračici sem si kvúli ňim přivázal k sobje nadosmrťi Blata; dračice Světlá pod Ještědem LB (Hoření Paseky), Vranov BN (Bezděkov), Klatovy KT (Habartice); dračca Litovelsko; dračica Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; dračyca Lhota ZL 4 expr. smělá, troufalá žena: dračica Uherskohradišťsko 5 expr. rozpustilá dívka, uličnice: dračice Lázně Bělohrad JC
● ale to ož vleťele meze ňe tetka Cheťilka jag dračeca a jag ich fšecke tře lepancojú Velký Týnec OL – rázně, prudce
PSJČ; SSJČ
Kb