ač konj. (ač)
podřadicí přípustková; i když, přestože, třebaže: žádnej nekrat, ač u náz bejval často hlat Paseky nad Jizerou SM; ač sme se nesmáli, začal nám nadávat jankú, blpcú Vinařice KL; a oj ťech čás nechťela žádná s ňima aňi promluvit, ač inádž bili heskí chlapsí Horní Stropnice CB; bila slušná, spořádaná, ač hodňe stará Vanovice BK; ale je to take dozd drahi, ač tade v Zemňeďelkch nabizele ofči vlno za tři sta korun Nosislav BO; je zamňestnané na dráze, ač je viučené zedňik a vopkladač Chromeč SU; tož adž nerát, bez odmlúváňi poslechl, zapřihl a jel Velký Týnec OL
PSJČ; SSJČ
Ši