ačkolvěk konj. (ačkolvjek, ačkolv’ek)
podřadicí, přípustková; i když, přestože, třebaže: ale oňi nedbal a hrdll se na rolách sami, ačkolvjek muhl si negd nekeriho chdobniho na tó hrdelňic pozvat Prostějovsko; to było daleko, to už aj ot teho křýška boleły ruky, ačkolv’eg ho nesli štyřé ogařy, každý kúšček Valašské Meziříčí VS (Krásno nad Bečvou); nemoch sem, ačkolvjek sem chťe Spálov NJ
Ši