auťák m. (auťák, ouťák)
1 expr. automobil: kluci blázňiwí, táta ňim pučí auťák, a člojek abi se bál přejít silňici na druhou stranu Radčice JN; šest auťákú tu bilo nabouranejch Úlibice JC; ať ťe tam nezajede auťák Chrast CR; von bi zrovna vles pot auťák Kladno KL; Pepin b se za mnó nemuhl rozjet s auťákem Cholina OL; ouťák Žebrák BE; auťák Chodsko, Jemnicko, Blatnice pod Svatým Antonínkem HO 2 expr. majitel automobilu: auťák Jemnicko
SSJČ
Kb