SNČJ
čapatý I adj. (čapatí, čapatej, čapaté, čapatý, čapaty; komp. čapaťejši)
1 dlouhonohý: Mařa je čapatá, samá noha Slavkovsko-Bučovicko; čapaté Vanovice BK 2 expr. (o nohách) křivý, ve tvaru písmene o; křivonohý: pú dňa sem létaa za ňema, a né potvori čapaté chiťit Hrubá Vrbka HO; šecí z jejih roďini majú také čapaté nohi Strážnice HO; čapatá kráva je to, ale velice dójí Luhačovicko; čapatí Kobylí BV; čapaté ďecko Velká nad Veličkou HO; čapatej Kostelany nad Moravou UH; čapatý Valašsko 3 expr. nemotorně chodící: co ta chodz’i tako čapato? Či ju tag bolo nohy? Frýdecko-Místecko; čapoň čapaty Holasovice OP; ▲ koledňicy idu, co jim damy? – Čapatemu zeliska Hlučínsko 4 mající rozcuchané vlasy: čapatej Malé Svatoňovice TU, Rtyně v Podkrkonoší TU 5 (o ptácích) mající opeřené nohy: t čapati slipk nenesó velki véce Boskovicko; čapatá slepice Karlovice SM (Svatoňovice); čapatej holup Loužnice JN, Jilemnice SM; čapatá slipka Rájec SU 6 (o stromu) velmi rozvětvený: tíle vrchi sou túze čapatí Kladsko; smrk má čapaťejši rošťi neš jedle Kladsko; u Fijalkuv maju jadrňicu taku čapatu Frenštátsko; čapatej Malé Svatoňovice TU, Náchodsko; ▲ na tem poli stojí hruščička čapatá stř. Morava – část písně 7 neurovnaný, rozčepýřený: ten snop né a né sronat, furt je čapatej Bohdašín RK
● lítáš jako čapatej holup Radčice JN – rozčileně pobíháš; choďi jako čapatej holup, dicki po ňem musim zametať Vysoké nad Jizerou SM – chodí s botami od sněhu nebo bláta, zanechává stopy, nepořádek
PSJČ; SSJČ
Či