den m. (den, deň, ďeň, dzeň, dz’eň, dźeň, džeň, dz’iň, dźiň, džiň)
1 cúz časový úsek 24 hodin, zprav. od půlnoci do půlnoci: neďele je šťasnej den Rožďalovice NB; kuťata začnou koukať aš pátej deň Loužnice JN; co že tu nebil, nneska je jeho den na betlaj Radčice JN; diť koprovou vomáčku ďeláš přez den! Úlibice JC – ob den; fčerejšňiho dne k tomu ourazu přišel Jestřabí v Krkonoších SM; jednoho dne se vám stala taková přihoda, vlasňe nešťesťi Chroustovice CR (Lhota u Chroustovic); bila na den vod ňej Lípa nad Orlicí RK – vzdálená den cesty; diš přišla vobleva, tag za dva tři dňi ti ledi se strhli Skryje RA; bil tadi laďič kolig dňí a čisťil to fšechno Číhošť HB; ičko druhej den mňel bejt funus Stráž DO; do štrnácťi dnú zaplaťeji štvrtku, pane levirňík Blata; mi máme kočku, ona třeba za den chitne šezd miší Lísek ZR (Vojtěchov); potem přšil ten slavné deň Bělá u Jevíčka SY; pobď h náz ze dva dňi Knínice u Boskovic BK; von ji povidál, abi zasé za pár dňí došla Starovičky BV; bdeme-l hotovi, tož néspiš štrma dňama Přemyslovice PV; tak to teda ide do dnešňiho dňa Hrubčice PV; fčíl chce mňed maso každej deň Tupesy UH; přyšło to na sout, dostáł sem štrnázd dňí Kunovice VS; na druhý deň stařýček sa zebrali a jéli Zubří VS; było na deň svatéj Barborky a my zme šli do kosteła Choryně VS; nac’estek se dz’eň předy namočył Slavkov OP; od ňeskajšeho dňa aď už o ňim ňesłyšym Kravaře OP; umřeł ve dňu Frenštát pod Radhoštěm NJ; tydžeň ma sedym dňich Ostrava OV (Hošťálkovice); přijdu kerys’ig dz’eň, řeknudz’ vam isto ňemožu Ostrava OV (Hrabová); by asynt vojskovy a tyn dźiň śe ňeśm’ao kf’itu předovać Třinec FM; ◘ na fšedňí den neberu batísku Kladsko, nechával si to na fšídňí den Tlumačov DO, túto košulu mám na ďelňí deň Mistřice UH, na každy dz’iň su ty buty ešče dobre Raškovice FM, tyn cug ňejedz’e v robotny dz’iň Baborów POLSKO, jedno na každí dzeň, druhé do kosteła Bystřice pod Lopeníkem UH, ďelní den Blatnice pod Svatým Antonínkem HO, robotňi dz’eň Palkovice FM – běžný, nesváteční, pracovní; fčerá bel zasvjecené deň Brněnsko, židé majú dłúhí deň Blatnice pod Svatým Antonínkem HO – sváteční, slavnostní; aš jennou nastane ten soudnej den Paseky nad Jizerou SM, liďi neseli aňi pole, že už bude soudnej den Poděšín ZR, o posledném dňi súdném Malá Bystřice VS, soudnej deň Kelečsko, sudny džeň Opava OP – konec světa; diš příjde krajňí deň Hovorany HO – sobota; ab v deň Páňe mňel dokonalé pokuj Hluchov PV, aj v neďelu ďełávał až do večera a ňidz nedbał, že je deň Páňe Valašské Meziříčí VS (Krásno nad Bečvou) – neděle; džiň roschodny Jablunkov FM – 2. leden, sloužící dostávali do 2. ledna dovolenou nebo odcházeli ze služby; ženckej den Chodsko – 25. listopad; dlouhej den Držkov JN, buchtoví deň Velká nad Veličkou HO, słavní deň Starý Hrozenkov UH, obžerný deň Nový Hrozenkov VS – 23. prosinec; šťedrá bába choďila na Šťedrej den Benecko SM (Mrklov), na Šťedrij den ponocní troubəl Chodská Lhota DO, na Ščedré deň béval posledňi hon Slatinice OL, Ščedrí deň sa choďilo tadi spívat Hlohovec BV, každý kupováł med na opłatky, na Ščedrý deň Valašské Klobouky ZL, o Vanocach smy mjeli na Ščedry džeň, pokač sem modz ňezarobiła, baj syrove zele a kobzole Štítina OP, na Ščedry dźeň tuš se pośćiło od rana Bruzovice FM – 24. prosinec; Boží deň Písařov SU – 25. prosinec; Bratr Šťedrího dne, tak se na horách říkalo posledňímu dňi v roce Benecko SM – 31. prosinec; bolestné deň stř. Morava – Velký pátek; dóškové deň stř. Morava – pondělí po slavnosti Nejsvětější Trojice; nepatřičnej den Poděbradsko – den, kdy se nesmí vydat nic z domu; za protektorátu były, se mi zdá, dva bezmasé dňi Kelečsko – den, kdy se nepodávaly masité pokrmy; bil just úmrtňí den Jouzovi matki Blata – výročí úmrtí; den svatího Berouse Vranov BN, Dačice JH – výplatní den; já mňel zrovna šťastnej den Kladno KL, mit ščasné den Nové Syrovice TR – zdařilý, úspěšný; fčerá bil psoskej den Jilemnice SM, gdo fstal levou nohou, má mrzutej den Hlinsko CR, to sem mňel zrovna takovej černej den Kladno KL, mit posrané den Nové Syrovice TR – nezdařilý, neúspěšný; nefstávej levou nohou, bil bi smolnej den Jihlava JI – nešťastný; má medvjeďí den Výprachtice UO – dobrou náladu; mňel s ňim náramní trápeňi deň jako deň Horní Branná SM, ten choďil den na den do lesa Lázně Bělohrad JC, choďili sme den ze dne na pivo Libušín KL, tu je den vode dne jenom váda a váda Chodsko, co deň chlášče sňich Litovel OL, u jedníh zase bili nesvári, deň jag deň Břeclavsko, deň ze dňa choďí do hospodi Uherskohradišťsko, prší deň po dňi Blatnice pod Svatým Antonínkem HO, dávajú nám lég deň co deň Liptál VS, džeň v džeň Studénka NJ – denně; podnez deň tu ešče nebí Mistřice UH – dodnes, dosud; vono se vám to den vode nne lepši Poniklá SM, den ze dne je to lepči Nové Syrovice TR, Ozev býł čým deň horšý Valašsko, ten synek čyta co ďeň lepšy Opavsko – s postupujícím časem; zezimňeło sa ze dňa na deň Pozlovice ZL; deň ze dňa Luhačovicko – rychle, náhle, nečekaně; na tí cesťe se zapřisáhli, že do dne do roku na sebe budou čekat Žďár nad Sázavou ZR (Stržanov) – přesně rok; do dňa do roka mosíš uhodnút, co je to za semeno Kobylí BV – v roční lhůtě; do roka a do dne si pro ťe přídu Blata, za rog a za džeň, jak předaš to obili, přyč Mokré Lazce OP – přesně za rok 2 cúz doba od rána do večera, od východu do západu slunce: přez den von doma nebude, musiš tam jiť aš kvečerou Loužnice JN; den se uš ukrádá, a skotáci z dobitkem ňigde! Bozkov SM; to nám to pjekňe uteklo a už zas se bude natahovaď den Paseky nad Jizerou SM; to bilo ale v zejmňe, krátkej den a zima Poniklá SM; diž bil takle heskej den, tak to se zasílo Korno BE; pak na závjer toho dne se uvařilo bílí kafe Kamenný Újezd CB (Kosov); chťel se dostad do Bechiňe za dne Blata; to přišlo v noci, gdibi to bévalo ve dne, tak liďi bi šli zevlovat Vír ZR; za celé čaz neblo pjekniho dňa Přemyslovice PV; na krátkim dň človjeg ňidz neďelá Senice na Hané OL; v noci zme dvá a přez deň, to só takový smňeny Loukov KM; v léťe su ceé dňa f polu Veselí nad Moravou HO (Zarazice); také mosí jednúdz za deň ofce zahnad g voďe Brumov-Bylnice ZL; já okopávám řepu po cełýh dňoch Vlachovice ZL; mňéł obráťený deň a noc, nespáváł Pozlovice ZL; tak sem za dňa nemohła íť, šła sem uš tag g západu słúnca Police VS; dňa sa už málí Valašsko; ve dňo robili s koňama na panskym a v noci pasli na uhorach svoje koňe Chvalíkovice OP; ◘ to naše húďe se za ten bóží den neco nabulí Dolní Třebonín CK; cełý boží deň prší Blatnička HO; cełý bohovaný deň Zlín ZL; báli se tám jíd za bílího dne Klenčí pod Čerchovem DO, stao sa to za bíého dňa Mistřice UH – ve dne, za denního světla; bil už bílej den, diš se zberchali teprva ze spaňí Blata, zhur, jž je bilé deň Hluchov PV, ďecka, stávajte, už je bílí deň Blatnička HO – ráno; pro svobodní bil vejkazňi den úterí a štvrtek, vdoci choďili na námluvi ve středu a f pátek Horní Branná SM, virčitej den Škrdlovice ZR, vičitej den Světnov ZR, verčitej den Cikháj ZR – určený, stanovený; diž je drvové deň, žencké, kerí ďelajó prácu v lesu, možó si naďelat otípek pro sebe Slavkovsko-Bučovicko, dřevjení den Žďár nad Sázavou ZR, rožďový deň Zlínsko – vyhrazený sběru klestí v lese; na malí chaloupce mňeli třicet pjed dňí hrabáčskejch a štiriced dňí sekáčskejch Lázně Bělohrad JC – o robotě; prosebnej den bil f pátek, žebráci choďili pohromaďe Rožďalovice NB – vyhrazený žebrotě; každej štvrtek je f Kelči soudnej deň Kelečsko, držít soudnij den Chodsko – rozsuzování malých sporů; má zas šecoskej den Lípa nad Orlicí RK – místo práce zahálí; Antož mňéł dnez dłúhí deň Blatnička HO – postil se; mi sme mňeli korunu dvaced za den Chroustovice CR (Lhota u Chroustovic), šła sem do rafineryje za štyry šestky na džeň Štítina OP – denní výdělek; ďelňík na den Mrákov DO – pracující za denní mzdu; robidž na džeň Ostrava OV (Hošťálkovice) – mít dopolední směnu; nastavovad den Poděbrady NB (Přední Lhota) – pracovat i přes noc; na Velkej pátek do dne tam ďete Benecko SM (Mrklov), kobiła se ohřebiła přede dňem Blatnička HO – před východem slunce, časně ráno; kuz na deň Valašsko – dopoledne; prvňí znameňí se dává, gdiš je kledz dvacet metrú na den Kladno KL – 20 metrů pod zemí; zvóňiď deň Valašsko – ranní klekání; dali fšude echo, abi bili ve dne v noci porichtovaní Paseky nad Jizerou SM, a tam dvje kapele hrały ve dňo v nocy Ludgeřovice OP – stále; dej Pámbu dobrej den Paseky nad Jizerou SM, dobré deň, vitám vás Lhota Rapotina BK, dobrí den vám přejo Velký Týnec OL, dobry dz’iň, jako se moc’e? Raškovice FM, dobří den Doudlebsko, dubré deň Blanensko, dobry ďeň Frenštátsko – pozdrav 3 doba, čas, časy: vilíčil jim v dopise ťeškí pərňí dni Jilemnice SM; f ťech revolučňih dnech Sláveg řikal, že bisme se mohli poďvad do Vrchlabi Martinice v Krkonoších SM; ◘ bláznoví dňi Česká Kubice DO, blázňiví dni Strakonicko, bláznuví dňi Chodsko – poslední dny masopustu; pamatuju tile posledňí kajici dňe před Velikonoci Paseky nad Jizerou SM, pokłat se museł kopaď enem f ty pašijove dňi Frenštát pod Radhoštěm NJ, kajicné dňi Kelečsko – čtvrtek, pátek a sobota velikonočního týdne; ťešili zme se na Křížoví dňe, protože sme nemuseli jid do škole Slavkovsko-Bučovicko, na Křížové dňi naďełali hospodářé ze sv’eceného dřeva kříškú a postrkali ih do ozimin Valašské Klobouky ZL, muj stařyček tež byli f ty Křyžove dňi narodzeňi Mokré Lazce OP, Křížoví dni Bystřice BN – tři dny modliteb za úrodu; gdi budó tento mňesíc suchí dňi? Slavkovsko-Bučovicko, bývali také suché dňi a praviło sa tom kvatendr Valašské Klobouky ZL, schi dňe Litovelsko, štvero suchýh dňí Kelečsko – postní dny v každém čtvrtletí; psí dňi Morava – od 22. července do 22. srpna, doba nepříznivá úrodě; jakípag budou letos ti telecí dňi, esli budou za náma taki bečet? Mojné CK (Černice), telecí dňi Doudlebsko – od 26. prosince do 6. ledna, doba střídání čeledi u sedláků; zapovjeďené dňi jv. Morava – nesmí se pracovat, popř. konat určitou práci (např. příst); teť přídou ti posraní dňi Úlibice JC – doba hnojení pozemků 4 ◘ druh dětské hry na pikolu: den a noc Kladsko 5 ◘ dvoubarevná fazole užívaná při dětské hře: den a noc Náchodsko 6 ◘ bot. jaterník podléška (Hepatica nobilis): dobrej den Jičín JC
● bilo svjetlo jako ve dne Benecko SM (Mrklov) – bylo dobře vidět; to bla hruza jak f sódné deň Prostějovsko – velká hrůza; je to jasní jako den Raná CR – naprosto jasné; t vpadáš jako dobré deň Boskovicko – špatně; dug’i jak štrnošče dňi před vypatum Jablunkov FM – velmi dlouhý; to je takova dychťivosť, jag dyby p’ed dňí nejet Valašské Meziříčí VS (Krásno nad Bečvou) – silná dychtivost; u macechi má tenkí dni Volduchy RO, má  ňich psi dňe Litovel OL – má se zle; ma pše dňi Štítina OP, mo pši dňi Jablunkov FM – chodí po hospodách; hledá fčerejšňí den Podkrkonoší, hledá fčerejší den, a von minul Hostivice PZ, hledá fčeréši deň Litovelsko, hledá fčerajší deň Blatnička HO, chlado fčorajšigo dňa Jablunkov FM – chodí zamyšleně, bez cíle; leknout se až devátej den Stráž DO – být nebojácný; žid ze dne na den Dolní Sokolovec HB, béd živ ze dne na den Nové Syrovice TR, židž z dňa na džiň Jablunkov FM – bez jistoty, co bude zítra; je na každej den Horšovský Týn DO, vona je na každij den Mrákov DO – brzy porodí; uš má na dlaňi vodmňeřeno dnú Volduchy RO – brzy zemře; náš staré, ten nechce a nechce za živé deň jest čučku Starovičky BV – vůbec ne; proseďel bes pře troňko sódné deň Věrovany OL – jsi velký piják; ten bi prospal i soudnej den Volyně ST, zaspí aj soudnej deň Kostelany nad Moravou UH – má tvrdý, dlouhý spánek, stále jenom spí; ďelala mo sódné deň Výšovice PV, dnez był u sousedou soudnej deň Kelečsko – hádky, rámus, hubování; tam bilo liďí soudnej den Těně RO – mnoho; jak če dostanym do pazuruf, to če do sudnego dňa ňepozb’yrajum Jablunkov FM – nikdy; posledňí domovo haž do soudního dne Mrákov DO – hrob; diš se roschází den s nocí, to prej mají strašidla nejvječí právo Škrdlovice ZR – brzo ráno; mňe noc a den je jedno Jestřabí v Krkonoších SM – nebojím se v noci; to už je edem ďeň z nocu Frenštátsko – je to slabé, vetché; nemusel bich jíst, jak je den dlouhej Nové Město nad Metují NA, ňeďełaž ňic, jag je ďeň dłuhy Frenštátsko – po celý den; uš se rozedňívá, zhasňete petrolejku, ať nepropálíte dnu voči Volduchy RO – nesviťte zbytečně; takovího, jako je von, abi hledal s lucernou ve dne Blata – je těžké ho najít, je vzácný; ukrádá Pánu Bohu den Hostivice PZ – je roztržitý; ukrádá Pánu Bohu den Žďár PI (Malé Chalupy) – je líný; ňechfoł dňa před v’ečorym Jablunkov FM – než se věc skončí, předčasně; ďelat si z ňekoho dobrej den Jičín JC, ďelat si dobré den Nové Syrovice TR – zesměšňovat někoho, dělat si legraci; co se s ťim žadlavíž do noci, zejtra je taki den! Bozkov SM, zitra je také deň Uherskohradišťsko, aj zítra je deň Luhačovicko, ešče bude aj zytra deň Valašsko – není třeba spěchat, na vše je dost času; šag ešče néňi fšeckém dňum konec Litovel OL, fšeckym dňum ale ňeňi koňec Dolní Lhota OV – na všechny dojde; ryba a hosť třeťi ďeň smrďi Frenštátsko, goždž a ryby na třeči džiň smerdzum Jablunkov FM – dlouhá návštěva není pro hostitele příjemná; jeden den se blížou, druhej den se hrížou Benecko SM (Horní Štěpanice) – často se u nich střídá láska s nenávistí; Medardová kápje štiriced dňí kape Rožďalovice NB; diš sou ráno rimňíčki, bude přez den pəršeť Vysoké nad Jizerou SM; na Urbanúv den pospješ síťi len Hlinsko CR (Chlum)
PSJČ; SSJČ; ČJA 2, 205 (poslední dny masopustu); ČJA 4, 2 (den nom. sg. m.)
Km