bigus m. (bigus, b’igus)
1 slez, vm druh pokrmu a hustý bramborový guláš s masem: budz’eme mjedz’ na večeřu bigus Ostrava OV (Hrabová) b zelná polévka: bigus Bílovec NJ, Vojkovice FM; b’igus Těrlicko KA (Hradiště) c jídlo, jehož hlavní součástí je zelí a maso: bigus Zlínsko, Ostravsko d expr. kašovité jídlo vůbec, zpravidla nepovedené: rozmaras’idz’ na bigus Ostrava OV (Moravská Ostrava); ta vaři same jakes’i bigusy, to ňeňi g jedzeňu Staříč FM 2 bláto: na placu je bigus, dz’i dale a ňešmatlej f tym bigus’e, bo to nanos’iž do izby a kjery budz’e tu dłašku drhnuc’ Frýdecko-Místecko 3 uhelný prach: ten biguz zalez horňikum na pluca a było zle Studénka NJ 4 expr. neposeda, uličník: co tu zase zmiřaš, ty biguse jeden, ale ať ťe tu už ňeviďim Frýdlant nad Ostravicí FM
Ko