SNČJ
dvojačky f. plt. (dvojački, dvojačky)
1 hud. hudební nástroj skládající se ze dvou spojených píšťal, dvojitá píšťala: dvojački, to sa svázai dvje koncofki k sobje a bio, jedna držea stejní tón a druhá hráa meodiju Velká nad Veličkou HO; dvojačky Valašsko 2 spářený hmyz: dvojački Vysokomýtsko