SNČJ
dup I m. (dup)
1expr. končetina, noha: štiri dupi, dva rohi, jeren vometáč Chodsko – hádanka 2 expr. soulož: dup Frenštátsko


dup II interj. (dup)
označuje zvuk při úderu nohou o zem: dup Valašsko; dupi dup Chodsko; cupy dupy Valašsko; ▲ dupi dupi dup Blatnička HO – část říkanky
PSJČ; SSJČ