dosyta adv. (dosita, dosyta, dosta, duseta)
1 (o jídle a pití) do sytosti, do nasycení: vejďelek nestačoval, abi se dosita najedli Paseky nad Jizerou SM; koupil si na cestu za dva šestáki koňckího salámu, pochoutku, kerí se jagži ešťe dosita nenajet Jilemnice SM; nakrm psi dosita Kladensko; hale přece sme se šickí dosita najidli Chodsko; roďina okusia dosita dobríh vdolkú Hrubá Vrbka HO; dicki sa dosita najedli Brumov-Bylnice ZL; nait se dosyta Holasovice OP; bida była, aňi chleba dosyta zmy ňedostali Ostrava OV (Petřkovice); ledve roz dňa a jeśće ňi dosyta, a to jodo byo! Karviná KA; duseta Blanensko; dosta Knínice u Boskovic BK 2 dostatečně, v dostatečné míře: scházel mu ešťe jeden veršík, abi se dosita prospal Blata
● zaplače-li Markíta, bure dešťú dosita Chodsko
PSJČ; SSJČ
Ko