dotad adv. (dotad, dotád, dotajd, dotáď, dutáď, dotajď)
1 až do této doby, dosud: dotáť ste tam nemohli bit Vnorovy HO; gde si dotáť? Blatnička HO; vypucovała mu, gde dotáď býł Luhačovice ZL (Řetechov); už mu tady hrozý dráp, hde dotáď býł Branky VS; dotajt Chodsko; dotajť Chodsko; dutáť Tišnovsko 2 zejm. vm do té doby, tak dlouho: dokat človjek slobodnej, dotat je svim pánem Horažďovice KT; dokad bude slunce svíťit a svjet svjetem bude, dotad budou chlapsí za ďifčatama choďit Římov CB (Dolní Stropnice); dokáť ten kožóšeg má, dotáď jiva hesk zakvitá Náklo OL; dokáď budete hore? – Dotáť, dokáť sa nám bude scet Velká nad Veličkou HO; toš, dotáď budež zobit, až dostaneš Mistřice UH; a my sme si up’íjali dotáť, až zme tam ostali fšeci ležat Nedašova Lhota ZL; tú čérnú krávu vranku chovaj dotáť, aš sa od ňí dočkáž dvuch čérných telátek Vsetín VS; dotáď dobře, dokáť šmakuje Mikulůvka VS; dotáď dobře, dokáď ňidz nev’í Vsetínsko; ▲ dokád jaká trnka, trnka, trnka, dotád řitka brnká, brnkoce Valašské Klobouky ZL – část písně
● dokáť pes psov’i błechy vyb’íře, dotáť sú społem dobře, hoď mezy ňe kosť, hneď jeden druhého odře Valašsko, pokaváť paúk sklénku neoptáhne, dotáď gazda slibov’icu nevytáhne Valašsko – do té doby, tak dlouho
PSJČ; SSJČ
Ko