chléb m. (chléb, chleb, chljeb, chljéb, chlíb, chlib, chlyb), chleba m. (chleba)
1 druh pokrmu a cúz každodenní pečivo z mouky, vody a kvasu; bochník nebo krajíc tohoto pečiva: chleba se jet černej samožitnej nebo míchanej s vovesnou moukou Paseky nad Jizerou SM; šereďil chlebem Dobřenice HK – nepěkně s ním zacházel (pohazoval s ním, drobil apod.); bil tam dvoji chleba, jeden bil bílej a jeden bil černej Hradec Králové HK; sňíme krajc chleba holej se solej Náchodsko; nosíval krajíce chleba, silní, sádlem pjekňe pomazaní Stehelčeves KL; to je vokoralej chleba Roudnice nad Labem LT; já mušim nejčko vomíšit chleba Paseky PI; večír zaďelala máma do ďíže na chleba Borovany CB (Dvorec); nastala bída, liďi pekli si z vofsú chleba, jedli záboje a trávi fšelijakí Škrdlovice ZR; domkáři dostávali pár mázú kořalki a kousek chleba Nové Město na Moravě ZR (Maršovice); namaš si chleba po̬tró Suchý BK; já pečo̬ chlip Vrbátky PV (Dubany); na plechách só pomaščeni naklosto máslem selni krajice chleba Velký Týnec OL; diš se lepí chleba, bude drahota Kobylí BV; zaďeaa sem na chlép Suchov HO; g objedu mjeli zelé s chlebem, po ňem hříbovú zasmaženú poléfku z łokšama Brumov-Bylnice ZL; do čepice sucharu, sušeneho chleba a večýr było idło, polífka, vidz ňic Hranice PR; jak krał chlep, ceły bochňik se stračył Opava OP (Kateřinky); było žyma, to nam chleb ňekysał Studénka NJ; namazali chlyb masu̯ym i jedli Návsí FM; flagan chleba Vanovice BK, hip chleba Poděbrady NB, kramflik chleba Záhoří SM, krbál chleba Kyjovsko, láblík chleba Žinkovy PM, loďan chleba Olomoucko, švatro chleba Uherskohradišťsko – velký krajíc, kus; beránek chleba Jilemnice SM – malý kousek, sousto; slípek chleba Náchodsko, skipka chleba Blatnice pod Svatým Antonínkem HO – malý krajíc, kousek; pořádňí chleba Vysoké nad Jizerou SM, pořadovnij chleba Chodsko – běžný, obyčejný; sporej chlép Kelečsko, sporý chleba Valašsko – vydatný; tlučkovatej chleba Semilsko – měkký, čerstvý; staropečeny chlep Frenštátsko, starucny chleba Frenštátsko – starý, tvrdý; srchký chlép Valašsko – suchý, drobivý; přesní chlép Mistřice UH – nekynutý; blont chleba Sušicko, vichvátlej chleba Paseky PI – málo vykynutý; skočitej chlép Nové Město na Moravě ZR – dobře nakynutý; rozlezlej chleba Jičín JC, rozbjehły chlep Studénka NJ, vichvátlej chleba Blata – překynutý; opłanutý chleba Valašsko – dobře vypečený; chicenej chleba Kostelec nad Vltavou PI (Sobědraž), přiboudlej chleba Slaný KL, přiškvírnutej chleba Plzeň PM, přišťíranej chleba Bohdalín PE, přišťírlej chleba Pacov PE, vichicenej chleba Volduchy RO – připálený; přisazenej chleba Dobruška RK, sklípkovitej chleba Kutná Hora KH – spečený v peci s jiným bochníkem dohromady; bledej chleba Karlovice SM (Svatoňovice), mankavej chlép Sulislav TC, maňkavej chleba Strakonicko, udušenej chleba Svojanov SY (Starý Svojanov), uhňícanej chleba Výprachtice UO, vichicelij chlép Chodsko, vichicenij chleba Česká Kubice DO, vichvátlej chleba Telč JI, slatkej chleba Dobruška RK, slitej chlép Českobudějovicko, votpadlej chleba Česká Třebová UO, zakalcovity chlep Frenštátsko, zakality chlep Studénka NJ, zrazení chlép Žítková UH – s brouskem; votfouklej chleba Čechy, votfouklij chlep Chodsko, votkoralé chleba Boskovice BK, votpadlej chleba Lípa nad Orlicí RK, otpadu̯í chlép Mistřice UH, otpadnuty chlep Frenštátsko, vottrženej chleba Telč JI, odúrení chleba Velká nad Veličkou HO – s kůrkou oddělenou od střídy; okalitý chlép Valašsko, sedlej chleba Sněžné ZR (Krátká), spadlej chleba Přelouč PA, umrlej chleba Přelouč PA, zariclej chleba Jičín JC – sražený; krutej chleba Světlá pod Ještědem LB, houfnej chleba Jestřabí v Krkonoších SM, chorý chleba Valašsko, chory chlep Opavsko, pospolití chlép Zlín ZL, pořádňí chleba Vysoké nad Jizerou SM, sňedí chlép Mistřice UH, spolitý chlép Valašsko – tmavý; smňešňi chleba Vysoké nad Jizerou SM – z ovesné a žitné mouky, popř. s přídavkem luštěninových směsí; vrťankovy chleba Frenštátsko – z nahrubo rozemletých zrn; chlép prostoví Uherský Brod UH – z mouky mleté na žernovech; pořadovej chleba Jíkev NB, pořadovňí chlep Chodsko – chléb, který podle předem určeného pořadí darovali hospodáři obecnímu pastýři; obrbu̯aní chlép Uherskohradišťsko – darovaný z nelásky; ◘ sfobodny chleba Ostrava OV (Moravská Ostrava) – nemazaný suchý krajíc; chleba přes kořeni nesenej Paseky nad Jizerou SM, chlep přes kořeni nesenij Chodsko – přinesený zdaleka; komjisňí chleba Chodsko, komisňí chlép Blatnička HO – hranatého tvaru původně určený pro vojsko; hoferskí chlép Blatnička HO – tmavý; súkeňický chleba Valašsko – z výražkové mouky; chlip s kohóťim mlikem Senice na Hané OL – s brouskem; chlép vod liški Chodsko, chlip vod leške Šumpersko – přinesený dětem; ▲ klep chlep, klep chlep Chodsko – říkadlo při mlácení dvěma cepy; vezmi cep, poť na mlat, dám ťi chlép, dám ťi plat Chuchelna SM, dám ťe chlep, dám ťe chlep Chodsko – říkadlo při mlácení třemi cepy; bochte f pece, chlib na pece Velký Týnec OL, buchta f peci, chléb na peci Zlínsko – říkadlo při mlácení čtyřmi cepy; bude chleba dozď ďeckám pro radosť, a ten hu̯úpí žit, neh náz bozá v rit Hrubá Vrbka HO – říkadlo při mlácení pěti cepy; klep snop, tep klep, mlat plat, cep chlep Jilemnicko – říkadlo při mlácení osmi cepy; chleba, sijra nechci, chleba, sijra nechci Chodsko – volání ševců, kteří dříve chodili po vesnicích; nełžy, jet sy chleba ze ržy Valašsko – rýmovačka; hdo před hostem zavírá, chlep se solí nepodá, tomu Pámbú nepožehná Chodsko, hostu chleba, súl, na sprosťáka húl Chodsko – pořekadlo; pocem, chlebe, šybnu tebe Valašsko – průpovídka při krájení chleba; ženu muším mít, habi píkla chlíp Chodsko, ožeňiu̯ sa Chlebakup, vzau̯ si Chlebakupku, kúpili si ze sku̯a chleba, a nemjeli zúpkú Hrubá Vrbka HO – části písní; paňimáma z Archlebova dá nám dicki kósek chleba Archlebov HO – obyvatelé Archlebova jsou štědří; salátu sem napařila, salátu ťi dám, chleba bich ťi taki dala, sama ho nemám Vlkoš HO – posměšek zelinářkám z Vracova, které oproti obyvatelům Osvětiman nevyslovují tvrdé l; ňejes chleba, kup sy vuřtu Frenštátsko – posměšek chlapci nebo muži jménem Nejezchleba b ◘ pečivo z mouky, medu a směsi koření pečené ve formě: sám sy baj nehdy kúp’ím hubu perňíkového chleba Hutisko-Solanec VS c ◘ svatební koláček ze zbytkového chlebového těsta: paňí matki chlép Mrákov DO d ◘ jzč jídlo připravené z namočeného chleba politého tukem a posypaného tvarohem nebo perníkem: vosrklej chlép Klatovsko; vosrchlej chlep Kraselov ST, Mažice TA e ◘ opečený chléb ve vajíčku: vosí chlep Chodsko 2 náb. potrava, popř. věci každodenní potřeby vůbec: Pámbu posu̯au̯ živod noví, novú prácu, noví chlép Hrubá Vrbka HO; ▲ dokonafše ten tídeň, Bože najvjerňejší, f kterémšto zme každí deň jedli chléb vezdejší Hrubá Vrbka HO – část písně; chlib náž vezdéši dé nám dnes Prostějov PV, chlep náž vezdejší Chodsko – části modlitby 3 ◘ náb. v křesťanské věrouce spasitel, Ježíš Kristus: chestale se okončeť kázaňi o chlebje vječniho života Velký Týnec OL 4 cúz zaměstnání, obživa; výdělek: hdibi hoch šel na študije a já pádem lech, sme bes chleba Bozkov SM; je bes chleba Chodsko; zedňíci se chistali na cestu za chlebem Klenčí pod Čerchovem DO; přišel s chleba Draženov DO – přišel o zaměstnání, o obživu; chlapák přišel vo chleba Nové Město na Moravě ZR (Maršovice); pán m dává chleba Boskovice BK (Vratíkov); okresňího hétmana zhoďili s chleba Slavkovsko-Bučovicko; diš majstr tovariše schválil, že možná docílit chleba jinde, bil propušťenej a vipovjeďenej za tovariša Kobylí BV; Jan bíł řekňa pú roka bes chleba Blatnička HO; je na svém chleb’e Valašské Klobouky ZL – vydělává si sám na živobytí, je zaopatřený; má svúj chlép Valašsko; je na cuzým chleb’e Valašsko; jechau̯a do Žiliny za chlebym Mosty u Jablunkova FM; chleba Paseky PI; ◘ lez dává dřevjenij chlep Chodsko, dřevjenej chleba Praha PH, dřevjenej chlép Žďár nad Sázavou ZR – výdělek za práci se dřevem; žyv’í sa ptaným chlebem Valašsko – žebrotou; šeł ptanym chlebem Frenštátsko – živil se žebrotou; žebranym chlebem ňepujdu Děhylov OP – nebudu žebrat 5 hra, při které děvčata předvádějí proces pečení chleba: na chleba Hlinsko CR (Chlum) 6 druh rostliny a ◘ bot. bez černý (Sambucus nigra): smradlavé chleba Drysice VY b ◘ bot. bika ladní (Luzula campestris): svatojánckij chlep Chodsko; zajiči chlip Zábřeh SU; ptačy chlep Opavsko; ptači chlep Frenštátsko c ◘ bot. brambořík nachový (Cyclamen purpurascens): svjinckij chlep Chodsko d část. svč bot. janovec metlatý (Cytisus scoparius): chleba Kardašova Řečice JH; ◘ zaječí chleba Brodce MB, Pardubicko, České Meziříčí RK; zajiči chleba Jilemnice SM; zajči chleba Holice PA e ◘ bot. kalina tušalaj (Viburnum lantana): ftáčí chlép Velká nad Veličkou HO f ◘ bot. krvavec toten (Sanguisorba officinalis): svatojánckij chlep Mrákov DO g ◘ bot. pupava bezlodyžná (Carlina acaulis): cikánckej chleba Sezemice PA (Dražkov); božý chleba Valašsko h ◘ bot. řebříček obecný (Achillea millefolium): zaječí chlép Nový Bydžov HK i ◘ bot. sléz lesní (Malva sylvestris): svatojánckej chleba Jílovice RK; zajči chleba Jílovice RK j bot. sléz přehlížený (Malva neglecta): chleba Tymákov PM; ◘ zaječi chleba Voleč PA, Jasenná NA; svatojánckej chleba Albrechtice nad Orlicí RK; ftáčí chlép Velká nad Veličkou HO k ◘ bot. sporýš lékařský (Verbena officinalis): vraňí chlép Morava l ◘ bot. svlačec rolní (Convolvulus arvensis): čertuj chleba Račice-Pístovice VY m ◘ bot. šťavel (Oxalis): zajči chleba Dobruška RK; pámbúčkovo chleba Česká Kubice DO; zaječí chleba Žďár BK; zajičí chlíp Tišnovsko, Blanensko; zajičy chlep Ostrava OV (Petřkovice); zajičy chlyp Hať OP n ◘ bot. třeslice prostřední (Briza media): zaječí chleba Lejšovka HK, Hrušová UO; zajiči chleba Lípa nad Orlicí RK; zajičy chlep Ostrava OV (Petřkovice) 7 ◘ plody a hlohu: ftáčí chlép Blatnička HO b slézu: ftáčí chlép Blatnička HO, Blatnice pod Svatým Antonínkem HO 8 ◘ prášek ze sušených lusků rohovníku zv. karob: pak tam bila brambora, f tom bila třeba marka strčená, to bilo za Ňemecka, nebo třeba svatojánckej chleba Paseky nad Jizerou SM; prodával fíki, pomeranče, citróni, svatojánckej chleba, skořici, bopkoví kořeňí Jilemnice SM; prúňi časi sme ešťe dostávali svatojánckej chleba Kudowa-Zdroj POLSKO; svatojánckej chleba Jičín JC, Náchodsko, Doudlebsko; svatojánckij chleba Mrákov DO; svatojansky chlep Frenštátsko; svatojansky chleba Štramberk NJ 9 ◘ námel v obilí: jš se černá trocilkama ftačiho chleba Prostějov PV; to bdete opatrňéš čsťid zrno, ab se ftači chlib nedostal do režné mók Výšovice PV
● bl klaťóčké jak pecinek chleba Výšovice PV – baculatý; smát se jag ottrženej chleba Doudlebsko – velmi se smát; hleďi, jag by mu kury chleb zedły Frenštátsko – smutně, zklamaně; kouká jako votfouknutej chlép Dobrovice MB – hloupě, vyjeveně; seďel tam jako votrhanej chleba Jičín JC – sám, bez povšimnutí; báňá, jako gdiš chudej chleba peče Dobřenice HK, hulí, jako diš chalupňík peče chleba Hostivice PZ, dijmá, jako di chalupňík peče chleba Chodsko – hodně kouří; řeč hltal jak chlib ze zlaté lopat Výšovice PV – byl lačný každého slova; horší leš kremeň f chlebje Hrubá Vrbka HO – velmi špatný; maso jako chleba Dobřenice HK – libové; chleb je jak sečka Frenštátsko – drobivý; chleba je tvrdy jak kameň Frenštátsko, chleba je tvrdy jak skała Frenštátsko – velmi tvrdý; chleba jako brousek Karlovice SM (Svatoňovice), chleba jako brus Chodsko – tvrdý; chleba jako trupel Dobřenice HK – okoralý; zakrojí ešťe krajíc chleba jako pro drvaře Blata – velký krajíc; chlib ze zlaté lopate̬ Olomoucko – chléb lepší kvality; chleb bes soli ako sturánka bez vodi Chodsko, muzika bes pjisňiček, to je chleb bes soli Chodsko – chléb musí být osolený; bes chleba polojc vobjeda Chodsko – chléb je nedílnou součástí oběda; pecen chleba je płatňejšý než hrnedz zemňákú Valašsko – chléb je základním pokrmem; nájlepšý chleba sú zemňáky Valašsko – nejlepším pokrmem jsou brambory; co je g objedu? Dvakrád ňidz bes chleba Uherskohradišťsko – není nic k jídlu; na bílej chlíp máslo, na černej chlíb hlat Hlinsko CR, na bílij chlep máslo, na černij hlat Chodsko – když je hlad, jí se vše; teplij chlep i pro zdravího jet Chodsko – po teplém chlebu bolí žaludek; lepčí doma krajec chleba než hu cizích kráva celá Chodsko, domácí chlep nijzdravjijší solí, po cizím břicho bolí Chodsko – domácí chléb (jídlo, věci apod.) je lepší než cizí; chlep náš vezdejší, přespolňi je jídlejší Mříčná SM – u cizích chutná lépe; cizí chlep se brzo přejí Chodsko – v cizím kraji se začne brzy stýskat po domově; chlep s cizí ďíže jí rači sedlák i kňíže Chodsko – každý se rád přiživí na cizím; lepší chleba na svoboďe neš koládž ve službje Zlonice KL – lepší žít skromně a svobodně nežli v blahobytu závislý na někom jiném; vodříkanij chlép chutnává nejlépe Klenčí pod Čerchovem DO, vodřikaního chleba se človjeg nejvídz nají Blata, zaříkaného chleba najvječí kus Mistřice UH, odřýkaného chleba nájv’ečý krajíc Valašsko – toho, čeho se odříkáme nebo co nechceme, máme nejvíce; fšude chleba vo dvouch kúrkách Hrušová UO, fšadi je chlíb vo dvóch kúrkách Starovičky BV – všude jsou nějaké starosti nebo potíže; hdo pitel na dvouch ramenouch nosí, f stáří vo chleba prosí Chodsko – přetvářka se nevyplácí; čí chleba jíš, toho píseň spívej Herálec ZR – kdo tě platí, tomu služ, popř. zastávej stejné mínění jako on; staň si na svuój chljép Starý Hrozenkov UH – osamostatni se; je na dobrím chlebje Červený Kostelec NA (Lhota za Červeným Kostelcem) – daří se mu dobře; daď na lepšý chleba Valašsko – dát na studie; hdo chce chleba, pracuj, co třeba Chodsko – pokud se chceš mít dobře, pracuj; di je chlep, núž huš se najde Chodsko – když je práce, prostředky k ní potřebné se najdou; dokavát ten chlep maji, nejňi hu ňich núze Chodsko – dokud je co jíst, není tak zle; ešče před nedávnem sa ťeško ten kraíc chleba s téj zemňe dobýváł Brumov-Bylnice ZL – sehnat obživu bylo složité; hdo nemá chleba, ťeško kúše Chodsko – kdo nepracuje, nemá ani na jídlo; gdo sa dobytka spúščá, chleba opúščá Valašsko – kdo zanedbává hospodářství, nemá prostředky na živobytí; mit ťeškej chleba Lípa nad Orlicí RK – lopotit se, namáhat se; jí tvrdij chlep Chodsko, má ťeškij chlep Chodsko – vykonává namáhavou práci; to mi dało chleba Novojičínsko – bylo to namáhavé; špinavá práce, bílej chleba Podkrkonoší, hliboká brázda, visokij chlep Chodsko – kdo tvrdě pracuje, má se dobře; kole teho chleba nechce žádný ďełať Valašská Polanka VS – nikdo nechce pracovat na poli; toho chleba je ešče velikí kus Blatnička HO – je před námi ještě hodně práce; sme na samím chlebje Chodsko, sme živi na chlebje Chodsko – jsme chudí; robi o suchym chlebje Štítina OP – odměnou za odvedenou práci je mu jen chléb, pracováł o suchém chlebje Blatnička HO – odměnou za odvedenou práci mu byl jen suchý chléb; je čuť chlebem Valašsko – jí střídmě, je šetrný; dokáď ludé chleba jedli a vodu p’ili, dycky dobře žyv’i byli Valašsko – dokud byli lidé skromní, bylo jim dobře; jes chleba, pi vodu, nepřindež na chudobu Ždánice HO – budeš-li žít střídmě, nebudeš mít nedostatek; třeba chleba i ňeba Jablunkov FM – je zapotřebí věcí světských i duchovních; chlep náž vezdijší je předňijší neš tancour Klenčí pod Čerchovem DO – práce je důležitější než zábava; deš-li kam na den, ber chleba na tijden Chodsko, nevodhazuj chleba, di si sitij Chodsko – buď prozíravý; paráda hužírá chleba Chodsko – rozmařilost se nevyplácí; pocťivosťi má toli, že be̬ ňó aňi kósek chleba neosole̬l Vrbátky PV (Dubany) – je nepoctivý; pez bi od ňeho kúrku chleba nevzáł Blatnice pod Svatým Antonínkem HO – je v opovržení; proda chleba, kúpi núš Uherskohradišťsko – jednal nerozumně; závjiďí mu i tu škijbu chleba Chodsko – je velmi závistivý; hdo se nesrovnává s chlebem, ten se nesrovnává s lidma, a hdo se nesrovnává s lidma, ten se nesrovnává haňi s Pánembohem Chodsko, gdo se neporovná s chlebem, neporovná se aňi s lidma Kobylí BV – kdo špatně zachází s chlebem, nevychází s lidmi; diš pudou na mňe s chlebem, já na ňe nepudu s kamenem Klenčí pod Čerchovem DO – dobro nebudu oplácet zlem; gdo po tobje kameňem, ti po ňem chlebem Kobylí BV, gdo na čeb’e kamyňim, ty na ňego chlebym Jablunkov FM – zlo oplácej dobrem; namažu mu chleba páskem Paseky PI – dostane ode mě bití; ten bi se moch mazat na chleba Kolínsko – je to dobrák; u vdovy chleb hotovy Studénka NJ – sňatkem s vdovou přichází muž do zařízené domácnosti; žijú o jednom chlebje Blatnička HO – žijí ve společné domácnosti (zprav. o soužití dvou generací); o̬mim vidz jak chleba jest Vrbátky PV (Dubany), umím vjedz jak chleba jest Hodonínsko – jsem chytrý, šikovný, umňejí více nežli chleba jíst Jíkev NB – jsou chytří, šikovní; já som ňejédoł chleba len z jednéj peci Starý Hrozenkov UH – jsem zkušený, zcestovalý; zahoďil se na šest pečeňí chleba Nový Bydžov HK – na dlouhou dobu; s ti mouki chleba nebude Lípa nad Orlicí RK, ňebedže s tej munk’i chleba Jablunkov FM – to se nepodaří; i diť to chleba nejí Dobřenice HK, šak to tam chleba nepojí Valašské Klobouky ZL – nikomu to nevadí, nepřekáží (zprav. o starém harampádí); uš chleba nejí Kutná Hora KH – zemřel; rodzí sa tu chljep? Vyškovec UH – je tu úrodná půda?; na kotároh je konec chleba a začátek kaméňí Luhačovicko, u náz na Valachoh je začátek kameňa a konec chleba Halenkov VS, u naz je začateg vody a koňec chleba Frenštátsko – o neúrodném kraji; přízeň mňel taki vot chleba Lípa nad Orlicí RK – pocházel z venkova; brambori, to se říká chleba chudejch lidu Benecko SM (Horní Štěpanice) – o bramborech; žíto voňí chlebem Chodsko – o žitu; pjivo je tekutij chlep Chodsko, pivo je chleba chudejch Volyně ST, pivo je druhej chleba Paseky PI – o pivu; slibov’ica je jak chleba, netřeba ju vařyť, soliť aňi masťiť, tá je dycky hotová Valašsko – o slivovici; mha, že bi jí moch nožem krájíd ha mazát na chleba Chodsko – o husté mlze; chlep se ji a řeč se młuvi Frenštátsko – o nevýznamné, plané řeči; jo o chleb’e, un o ňeb’e Jablunkov FM – každý mluví o něčem jiném; dijť ste si hu nás ešťe haňi chleba nehukrojili Klenčí pod Čerchovem DO – o příliš krátké návštěvě; lenoh hujídá chleba Chodsko – o lenochu; mali ďeťi jeďí chleba a velkí sərce Bozkov SM, malí ďeťi ijú chlíp, velkí pijú kríf Kobylí BV, malé ďeťi jíja tatov’i chlép, veliké mozek Valašsko, małé ďecka jijá tatov’i chleba, velké rozum Valašsko – s dospívajícími dětmi je více starostí; di spí, haňi chleba nejí Chodsko, de̬š spi, aňi chleba nechce Boskovicko, jak šp’i, aňi chleba ňepyto Jablunkov FM – o zlobivém dítěti, které je hodné, jen když spí; humře-li táta, humře chleba, humře-li máma, humře srce Chodsko, humře-li táta, humře chleba, humře-li máma, humře šecko Chodsko – otec je živitelem rodiny, matka citovým zázemím; krajíc chleba abi ji obešel Mnichovo Hradiště MB – o tlusté ženě; jíst chlep s chlebem Chodsko, chlíp s chlebem nešmakuje Kobylí BV, to je chlep s chlebem Frenštátsko – o dvojici stejného pohlaví nebo sourozencích (když spolu tančí nebo se líbají); po Svatím Kříži púzim se blíží, hdo nemá chleba, hajt nekúše Chodsko; evangelijum svatího Matúše, gdo nemá chleba, neh ho nekúše Kobylí BV; na Lukáše hojňe chleba ha kaše Chodsko; na svatího Lukáše, gdo nemá chleba, neh ho nekúše Kobylí BV; modz hup, málo chleba Chodsko – je-li deštivé léto, urodí se málo obilí
PSJČ (chléb); SSJČ (chléb); ČJA 1, 133 (podlouhlý chléb); ČJA 1, 134 (brousek (u chleba)); ČJA 2, 94 (šťavel); ČJA 4, 5 (chléb nom. sg. m.)
Šm