doubrava f. (doubrava, dóbrava, dúbrava)
1 dubový les: mrzel jih dóbrav, že pré toli krásniho dřeva tam v jezeráh a močáleh má zbuhdarma stád a hňit Náklo OL; šła sem dom hore dúbravú Brumov-Bylnice ZL (Svatý Štěpán); doubrava Rokycansko, Písecko, Kelečsko; dúbrava Blatnice pod Svatým Antonínkem HO, Valašsko 2 stráň porostlá křovím: dúbrava Valašsko
→  doubravěnka f. (dúbravjenka) dem. k 1: ▲ dúbravjenko zelená, proč si tag ošumňeá? Přišli na mňa mrázové, velicí nečasové Hrubá Vrbka HO – část písně  dem. doubravka v. t.
PSJČ; SSJČ; SPJČ (DOUBRAVA)
Ko